:: dialnice.info :: už 19 rokov o cestách aj necestách ::..

Ike,
Otvorili ho 1. Augusta, aj ked zatial docasne, maju tam problemy. Vraj ho postavili na pohyblivu zem, niektore budovy su popraskane a zaplavene. Aeste nepreslo s kolaudaciou. Tak sa opravuje.
Ked tam pojdem tak dam vediet ci to je (este) otvorene alebo nie.

Akurat som nasiel par fotiek novej hranici na srbskom fore:

http://skyscrapercity.com/showpost.php? ... tcount=231

Rekonstrukce tunelu Vrmac na silnici Kotor - Budva nebude v letošní sezóně dokončena 20.4.2006

V polovině července letošního roku měl být zahájen provoz v tunelu Vrmac, který leží na jednom z nejfrekventovanějších úseků černohorské části Jadranské magistrály, mezi Kotorem a Budvou. Stanovený termín nebude možno dodržet, protože v zimních měsících došlo k velkému sesuvu půdy v tunelu. Předpokládá se zdržení o tři až čtyři měsíce, což znamená, že v letošní turistické sezóně nebude tunel zprovozněn. Samotný tunel je dlouhý 1637 metrů.

Rekonstrukce tunelu má pro zdejší region mimořádný význam nejen z dopravních důvodů, nýbrž i z vodohospodářského hlediska. Současně s dopravním tunelem se totiž buduje i hydrotechnický tunel, dlouhý asi 600 m, do něhož budou svedeny početné prameny pitné vody, na které je podzemí kopce Vrmac velmi bohaté. V první fázi se pitná voda soustředí do rezervoáru a šachet, z nichž pak povede tunelem do vodovodního systému města Kotoru. Tím bude současně vyřešen i stále naléhavější problém pitné vody Kotoru a přilehlých obcí.

Do dokončení silničního tunelu Vrmac bude doprava přesměrována přes Trojicu. Objížďka vede po regionální silnici plné zatáček.

© M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová 2006

Předpokládám, že čekali na Maďarskou M5 až se dostavi do Roszke... každopádně v srpnu, když jsem tudy jel už dávno fungoval (slavnostní otevření bylo 31.3.2006)

bobikboobika napísal:Předpokládám, že čekali na Maďarskou M5 až se dostavi do Roszke... každopádně v srpnu, když jsem tudy jel už dávno fungoval (slavnostní otevření bylo 31.3.2006)

Ja som tam isiel koncom juna a fungoval stale stary prechod to slavnostne otvorenie vobec nedoslo tom mesiacu. Akurat to otovril v lete.

Nasiel som ako ma vyzerat dalnicna siet Srbskej republiky:

http://img82.imageshack.us/img82/20/srbwayshq7.jpg

Dialnica medzi Novom Sadom a Belehradom neni este hotova, aj ked termin mal byt 1. oktober. Isiel som okolo a myslim ze este take 2 tyzdne budu trvat tie prace. Cely usek uz ma polozeny asfalt a namalovane ciary, akurat dokoncuju prace okolo dialnice a nasadzuju dopravne znacenia.
Videl som aj informacne tabule o zacati stavby most cez dunaj Becka a o dalsom useku pri Novom Sade.

Len som chcel napísať, že Srbsko aj Čierna Hora už majú vlastné označenia motorvých vozidiel...

Čierna Hora: MNE
Srbsko: SRB

obe nahradia doteraz pouzivane SCG (videl som aj motoristov s YU)

Tému pravdepodobne rozdelím v najbližšom čase na sekcie Srbsko a Čierna Hora.

No nevím, nevím, aby bylo o čem v sekci Montenegro psát...

Bola vydana koncesia na vystavbu dialnice od Horgos (hranica s Madarskom) do Pozegy. Od Horgos do Noveho Sadu uz existuje 1/2 profil. Vyhrala to spanielska firma FCC, ktora odkupila rakusku firmu Alpinu.
Od Pozegy bude v buducnosti viest dalnica do Ciernej Hory.

EU citizen... ta cesta od Horgošu do Belehradu je len spojka medzi madarskou M5kou a Srbskou A1kou.... dufam ze z toho ale spravia dialnicu.... ako dialnica to zacina nieco za Novym Sadom, dotial je to cesta pre mot. vozidla v polovicnom profile, no je krasne vidno ze je pripravena na cely profil, akurat neviem ako chcu riesit tych par svetelnych krizovatiek pred NS... pridam nejake fotky do fotogalky

No tam kde su semafory pri NS, tak tam bude nova MUK.

Akurat pred par dnami odovzdali 19km dialnce medzi Novom Sadom a Belehradom. Teraz je kompletna na plny profil okrem most cez dunaj a par km pred vyjazdom do Noveho Sada.

eucitizen napísal:Akurat pred par dnami odovzdali 19km dialnce medzi Novom Sadom a Belehradom. Teraz je kompletna na plny profil okrem most cez dunaj a par km pred vyjazdom do Noveho Sada.

Výborne. Je dobré, že v Srbsku sa diaľnice stavajú aj naďalej cez všetky možné problémy.

Srbsky stat ma vela penazi, rozpocet je v surpluse tak zacina od buduceho roku dost stavat na srbske pomery. Len skoda ze tam zatial neni priorita stavat na Macedonsko. Na druhu stranu je to narocny usek, no uvidime.

eucitizen napísal:Srbsky stat ma vela penazi, rozpocet je v surpluse tak zacina od buduceho roku dost stavat na srbske pomery. Len skoda ze tam zatial neni priorita stavat na Macedonsko. Na druhu stranu je to narocny usek, no uvidime.

Srbsky štát keby mal veľa peňazí, tak spláca dlhy načas, obnovuje stovku spadnutých mostov, nemá energetické výpadky a v 1/4 obcí by sa svietilo normálne, keď už je tma a nie 6 hodín.

Podobne diaľnice, keby mali veľa peňazí, tak ich začnú opravovať a nemysleli by len na diaľnice.

Ale stavajú, ja som to pochválil, že vôbec stavajú niečo ...

EUCitizen> ved na macedonsko je dialnica postavena (tusim A1), akurat tam chyba 70km usek Leskovac - Perešov

Myslel som prave ten usek ktory chyba.

Stavebníctvo:

Srbsko: Stavebnictví se potýká s řadou vnitřních problémů, které se nedaří odstraňovat v potřebném tempu a kvalitě. Největší srbské stavební firmy jsou stále státní s nadbytkem zaměstnanců a zastaralými technologiemi. V investicích dominuje stát, který prostřednictvím republikového ředitelství silnic či srbských dráh investuje do oprav silniční a železniční sítě. Velká část infrastrukturních investic se odehrává s podporou Evropské investiční banky a EBRD. Na úrovni vlády spadá stavebnictví do gesce ministerstva pro investiční výstavbu.

Černá Hora: ČH buduje v současnosti především svoji dopravní infrastrukturu, např. peníze z privatizace Telekom Crna Gora (přes 110 mil. EUR) vložila do výstavby silnic. Snaží se také nalákat investory do výstavby hotelových objektů na černomořském pobřeží.

Doprava:

Silniční síť Srbska představují vozovky o celkové délce 40.845 km, z nichž: 5.525 km jsou dálnice a „tepny“, 11.540 km jsou regionální a 23.780 km místní vozovky. 32 % vozovek je starších než 20 let, pouze 14 % bylo zprovozněno před méně než 10 lety. 2.570 mostů představuje silniční plochu 772.000 km2, 214 z nich je na dálničních tazích. Nejdelší most u obce Beška vede přes řeku Dunaj: 2.265 m (cca 35 km od Bělehradu na cestě do Nového Sadu). Tunelů je v Srbsku 78 a nalézají se především na regionálních silnicích. Nejdelší tunel je dlouhý 775 m a 32 tunelů je delší než 100 m.

Pro automobilová vozidla se zahraniční registrací jsou ceny mýtného, vybírané na srbských dálnicích, zhruba dvojnásobné ve srovnání s domácími vozidly. EU požaduje rychlé odstranění této diskriminace, podle dostupných informací by se v několika krocích mělo zvýšit mýto především pro domácí nákladní vozidla. Konečná cena za 1 km cesty by tak pro nákladní vozidla měla dosáhnout úrovně okolo 5,5 eurocentu. Podle nejnovějších informací lze vyrovnání tarifů mýtného pro domácí a zahraniční vozidla očekávat po 1.1. 2007.

Srbsko v 90. letech 20. století ročně do silnic investovalo cca 0,3 % HDP, ostatní tranzitivní země střední a východní Evropy ve stejném období investovaly okolo 1 % HDP. Situace se začala zlepšovat v letech 2002 a 2003, přesto však zdaleka nedosahuje alespoň průměrné úrovně (podle názoru SB horší silnice v Evropě mají pouze Albánie a Bosna a Hercegovina). Podle údajů z inspekce, provedené v roce 1997, byl stav srbských silnic následující: 25 % v dobrém stavu, 19 % v přijatelném a 56 % ve špatném stavu. Od té doby je možné očekávat posuny maximálně mezi prvními dvěma skupinami, podíl špatných silnic zůstává přibližně stále stejný.

Mezi strategické priority vlády Srbska patří modernizace silničních a železničních komunikací na Koridoru 10 a 7 a investice v oblasti energetiky, kde se očekává vstup významných investorů, především nadnárodních společností působících v těchto oborech.

V oblasti silniční dopravy spravuje největší objem finančních prostředků rozpočtová organizace Silnice Srbska (srbsky: „Putevi Srbije“, www.dzp.co.yu). Výstavbu nového mostu přes řeku Dunaj u obce Beška bude financovat EIB úvěrem 52 mil. EUR. Plánuje se vypsání tendrů na poskytnutí koncese na silničních úsecích Horgoš - Požega a Niš – Dimitrovgrad (84 km). Ministerstvo kapitálových investic plánuje i stavbu části dálnice na úseku Mali Požarevac – Topola – Požega – Čačak (122 km).

V rámci Národního investičního plánu bude do konce roku investováno do rozvoje infrastruktury a modernizace zařízení v různých srbských institucích cca 400 mil. EUR. Investiční plán předpokládá m.j. práce v oblasti silniční infrastruktury, výstavbu obchvatu kolem Bělehradu a rekonstrukci dálničního mostu „Gazela“. V první fázi výstavby objezdu bude vynaloženo 150 mil. EUR, přičemž srbská vláda poskytne 30 mil. EUR a zbývající částka bude financována na základě smluv s EBRD a EIB.

Bělehradský dopravní podnik (GSP Beograd) provozuje 1248 vozidel: 222 tramvají (z toho 195 ks českých KT 4), 126 trolejbusů a 900 autobusů. Vláda Japonska poskytla donaci 15 mil. EUR na nákup 93 autobusů (dodal MAN Turecko). Město si půjčuje u Evropské investiční banky (EIB) 182 mil. EUR, větší část prostředků bude investována do zlepšení úrovně tramvajové dopravy. Obnova tramvajové fáze má proběhnout ve čtyřech fázích, z celkové délky 33 km se má úplná výměna kolejí dotknout celkem 16,7 km. 120 tramvají má být zrekonstruováno a zmodernizováno. Součástí městských plánů je vybudování centra řízení městské dopravy.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ra1106.doc

Investice do infrastruktury v okolí Bělehradu

http://www.businessinfo.cz/cz/aktuality ... adu/11698/

Obchvat kolem Bělehradu s jehož výstavbou se započalo v roce 1990 a ve stavebních pracech se pak pokračovalo od roku 2004 má být dokončen do roku 2010. Největší část projektů je již ukončena a současně již byly zajištěny prostředky pro jejich pokrytí. Dílem se tak na financování obchvatu Ostružnica budou podílet prostředky z Národního investičního programu, napojeného na prostředky plynoucí z privatizace, a dílem pak z přiznaných zahraničních úvěrů. V letošním roce bude Srbsko investovat do výstavby nové a do sanace a rehabilitace stávající silniční sítě 60 miliard dinárů tj. 20 miliard korun. Obchvat kolem Bělehradu o délce 47 km se sestává z úseku A (Batajnica – Dobanovci – 9,7km) a z úseku B (Dobanovci – Bubanj potok 37,3 km). Úsek obchvatu A se nyní projektuje, přičemž úsek B, který je dále rozdělen do šesti sektorů je již částečně dostavěn (sektory I, II a III).Finalizační stavební úpravy ještě probíhají v sektorech IV a V. Nyní se stavební práce intenzivně realizují v sektorech IV (Ostružnica – Orlovača – 7,7km) a V (Orlovača – Beli potok – 5,4km) o celkové délce 13,1 km. Tato poslední relace si žádá nejkomplikovanější stavební řešení. Celkem pak proražení tří tunelů a výstavbu sedmi mostů. Sektoru V se týká největší a nejsložitější stavební objekt, kterým je proražení tunelu Straževica. Nositelem této zakázky bude významná srbská stavební firma Energoprojekt – Niskogradnja, která tuto zakázku v hodnotě 44 milionů EUR získala od investora JP Putevi Srbije (srbská Státní správa silnic).


22.03.2007

© 1997-2007 Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade.

Budovanie dopravnej infraštruktúry v Srbsku v r. 2007

http://www.dialnice.info/viewtopic.php?t=6638

O dialnici Horgos-Pozega:

http://www.reporter.gr/default.asp?pid= ... _aid=61771

Dnes sa konecne podpisala koncesia za vystavbu dialnice Horgos-Pozega a do 4 rokov by mala byt hotova. No uz sa tesim ked zacnu stavat druhy 1/2 profil od Horgosa do Noveho Sadu.

V lete by mal byt tender na dostavbu dialnice na MAcedonsku hranicu. Dlzka je 96 km. Dokonecnie v roku 2011 a hodnota je 472 milionov eur. Grecko by malo dat cca 100 milionov eur.