Stránka 1 z 1

Dialnice v Strednej Amerike

OdoslaťOdoslané: 31. Okt 2005 20:46
od Adaios
Tak zacinam aj v tejto teme. Ako prvu krajinu uvediem Jamajku.

Ministerstvo dopravy a prace Jamajky - http://www.mtw.gov.jm/

Velmi dolezity projekt Highways 2000, ktory spojil vsetky centra na tomto ostrovnom state pomocou dialnice. Viac info :arrow:

http://www.h2kjamaica.com/2005/index.htm

...

http://www.h2kjamaica.com/2005/reports/Alignmentmap.htm

http://www.h2kjamaica.com/photographs/index.htm

http://www.h2kjamaica.com/multimedia/h2kvideo1.wmv

...

Este doplnim aj priamo info k tomuto velkemu projektu Highways 2000:

1. Vlada v Jamajke postavila a opravila v priebehu 2-3 rokov (2000-03) cesty za 5,5 mld. USD, z toho prave velka cast isla na dialnicu (3-4 mld. USD, vtedy bol na Slovensku kurz 1 USD = 50 SKK, takze 1 km na Jamajke stal cca. 800 mil. SKK), ktora ide po celom ostrove. Treba tiez povedat, ze neinvestovala priamo vlada, ale de facto PPP.

2. Kym sa zacala dialnica stavat, tak sa spravilo viac studii k zivotnemu prostrediu (ZP) - ako dialnica a nove cesty zasiahnu ZP. Tu prislo k zasadnym zmenam pri trasovani, lebo vlada neustupila v nicom a neprislo k zmenam v cene. Aj ked moj nazor je, ze cena je vysoka aj tak, pretoze na Jamajke je dost lacno, aj ked boli problemy - nedostatok ludi, techniky, nestabilne politicke prostredie, ... ale dialnica sa prenajala na 30 rokov atd.

3. Ta dialnica, ktora spojila cely ostrov a aj dalsie cesty - to bolo neuveritelne vela oslav, otvoreni a de facto to posunulo Jamajku vyssie v ramci infrastruktury v Strednej Amerike. Pritomni boli aj vsetci velvyslanci a komplet vlada (niektori politici tam vladnu dodnes aj 30 rokov) atd.

4. Problemom bolo, ze PPP muselo dialnicu postavit (vlada by to sama nedokazala ani financne ani vlastne nijako), pretoze na ostrove nebolo dost takejto techniky a ani dost vzdelanych ludi, ale tu si zase dala vlada podmienku, ze musi PPP (obrovske medzinarodne konzorcium zlozene z viac ako 4 nadnarodnych koncernov a dalej bank, ...) zamestnat aj miestnych ludi a dat im vzdelanie atd. Prve studie sa zacali uz v r. 1994, nasledne v r. 1996 ich bolo najviac a cely projekt sa zacal realne vo velkom rozsahu pripravovat.

5. Tato investicia priniesla nasledne tomuto ostrovu obrovske investicie, prislo cca. 100 velkych investorov, ktori zamestnali velmi vela ludi. Vlada nedava ani 1 USD naviac, no ma min. zisk z dialnic - vsetko ide PPP. Zaroven sa vsak odstranil problem s dopravou. Dialnica je na 2+2 pruhy, ale nie je to klasicka europska dialnica, je uzka, chybaju odstavne pruhy, teraz sa buduju, ale su aj tak uzke.

6. Dialnica je dnes dlha cca. 250 km a napaja sa na nu dalsia "takmer dialnica" a niekolko vyznamnych kvalitnych ciest.

Zaver: Ako je vidiet, tak tato oblast (Stredna Amerika) ma uplne ine problemy a aj ked su to chudobne staty, tak infrastruktura sa tu buduje - aj ked v podstate miestne vlady nemaju zisk tak ako v EU, USA, ... budte radi na Slovensku, ze ste tam kde ste. :wink:

OdoslaťOdoslané: 21. Dec 2005 23:28
od Adaios

OdoslaťOdoslané: 26. Jan 2006 21:46
od Adaios
Pridal som foto dialnic v Paname:

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=734

Zhrnutie najvýznamnejších štátov Strednej Ameriky

OdoslaťOdoslané: 18. Dec 2006 10:42
od Dialniciar
Kuba

Stavebníctvo:

... nie sú údaje ...

Cestná Doprava:

Resort doprava měl v roce 2001 k dispozici 68,3 tis. km silniční sítě, 11,3 tis. km železniční sítě, 32 přístavů a 22 letišť, z nichž 10 jsou mezinárodní.

Dochází k pomalé modernizaci silniční sítě, především na hlavních turistických tazích jako Havana - Varadero, ovšem její kvalita je celkově stále nedostatečná. Hlavní tepna spojující po délce celý ostrov je zhruba z poloviny šestiproudová (proudy ovšem většinou neznačeny) dálnice. Je dostavěna od města Pinar del Río v západní části ostrova až za Sancti Spiritus (střed) a začíná se budovat směrem na západ ze Santiago de Cuba a z Quantanáma (v obou případech zatím jen asi 30 kilometrové úseky).

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/ku ... 367/37066/


Panama

Stavebníctvo:

Stavebnictví představuje cca 5 % HDP. V posledním období byl zaznamenán největší rozmach stavebnictví v roce 2003 - růst o 28,6 %. Počet stavebních povolení se v roce 2003 zvýšil oproti roku předchozímu o 152,1 %. Tato pozitivní tendence se udržela i v roce 2004, kdy stavební sektor vykázal růst o 16 %. Rozmach stavebnictví je patrný ve výstavbě bytů i obchodních center, stejně jako v infrastruktuře realizované ve veřejném sektoru. V srpnu 2004 byla dokončena stavba druhého mostu přes Panamský průplav v hodnotě 100 mil. USD.

Doprava:

Hlavní dopravní systém v zemi tvoří pozemní komunikace. Síť silnic dosahuje délky 11.400 km. Nejvýznamnější silniční spojnicí je Panamerická dálnice z Kostariky do provincie Darién a silnice spojující hlavní město s Volnou zónou Colón. Panama má pouze 3 železniční nákladní tratě, nejdůležitější je železnice spojující hlavní město a Volnou zónu Colón. Panama disponuje 10 mezinárodními letišti a 16 námořními přístavy. Přístavy jsou významnými centry kontejnerové dopravy celé Latinské Ameriky. Mezinárodní letiště Tocumen je ve vlastnictví státu a tvoří regionální hub pro 16 leteckých společností.

Cestná doprava

Hlavní pozemní komunikace jsou v poměrně dobrém stavu - týká se to zejména silnic na území bývalého průplavového pásma. Silniční síť dosahuje délky 11.950 km, přičemž 35 % silnic má pevný povrch. Vzhledem ke geografickým podmínkám země je stěžejní komunikací Panamerická dálnice, která protíná zemí ze západu na východ od kostarických hranic přes hlavní město Panamu až po pralesní provincii Darién na západě, kde končí několik set kilometrů před kolumbijskou hranicí. Kvalitní pozemní spojení s Kolumbií neexistuje. Další významnou dopravní komunikací je dálnice spojující hlavní město s přístavem Colón na severu, kde se nachází středisko obchodu (Volná zóna Colón). V Panamě je registrováno cca 348 tis. automobilů.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ma0406.doc


Kostarika

Stavebníctvo:

Stavební sektor zaznamenal dynamický růst zejména v letech 1997 - 99, kdy do země plynul největší objem zahraničních investic. V letech 1999 - 2000 aktivita stavebnictví poklesla, nicméně v letech 2002 - 2003 nastalo oživení, zejména kvůli rozvoji cestovního ruchu (hotely, nákupní střediska atd.). V roce 2003 představoval růst sektoru stavebnictví 4,8 %, v roce 2004 byl zaznamenán růst 6,6 %.

Doprava:

Kostarika disponuje nejrozvinutější dopravní infrastrukturou, energetikou a telekomunikacemi ve Střední Americe. V 90. letech však poklesly vládní investice zejména do dopravní infrastruktury. Situace se začala mírně zlepšovat od konce roku 1998, kdy se objem vládních investic do oprav infrastruktury začal zvyšovat. Díky tomu se v posledních letech podařilo zlepšit stav dopravní infrastruktury a odstranit havarijní stav některých důležitých silničních spojů. Dopravní sektor ale i nadále strádá nedostatkem investic, zejména vzhledem k rozvoji urbanismu, turistického ruchu a také exportu. Reforma systému udělování koncesí z roku 1998 otevřela soukromému kapitálu cestu k výstavbě, údržbě a správě veřejné infrastruktury. Systém koncesí však funguje poměrně velmi špatně.

Cestná doprava:

Kostarická silniční síť má délku 35.597 km, pokrývající většinu území země. Velká část silnic je nicméně ve špatném stavu, na čemž se podílí vedle složitých klimatických podmínek (vysoké srážky) i nedostatečná údržba. Asfaltový povrch má pouze 17 % silnic (cca 6.000 km silnic) a hustota komunikací, přestože je nejvyšší ve Střední Americe, neodpovídá rychle rostoucím nárokům automobilové dopravy. Silniční síť spojuje hlavní město San José se všemi významnými přístavy - Puntarenas, Caldera, Quepos, na tichomořském pobřeží a Limón na atlantickém pobřeží. Meziamerická silnice propojuje Kostariku na jihu s Panamou a na severu s Nikaraguou.

Počet automobilů se zvýšil z 511.670 v roce 1996 na současných 689.763 v roce 2002. V posledních 10 letech nebyly uvedeny do provozu žádné významné silniční úseky a rovněž investice do renovace stávajících úseků byly nedostatečné. Za účelem řešení této špatné situace vláda založila v roce 1998 Národní radu pro rozvoj silnic (Consejo Nacional de Vialidad – CONAVI). CONAVI však nebylo vybaveno slíbenými fondy, a tak svízelná situace se stavem kostarických silnic pokračuje. Na financování rozvoje silniční sítě obdržela Kostariky koncem roku 2002 půjčku od BID ve výši 60 mil. USD, která měla být použita na dokončení pobřežní magistrály směr k hranici s Panamou. V roce 2003 byl otevřen most v Tempisque spojující pevninu s poloostrovem Osa. Očekává se, že v brzké době budou zahájeny práce na vybudování silnice San José-Colón-Orotina-Caldera.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... a_0805.doc


Salvádor

Stavebníctvo:

Sektor stavebnictví patří mezi důležitou součást salvadorské ekonomiky. V poválečných letech (1992-1997) činil jeho průměrný růst 6,8 %. Sektor zaznamenal oživení v období po zemětřesení v roce 2001 - v roce 2001 činil růst stavebnictví 10 %, v roce 2002 pouze 7 % a v roce 2003 jen 4 %. Po dokončení rekonstrukce přišla krize, která se projevila poklesem stavební aktivity o 14 % v roce 2004.

V roce 2004 činil podíl sektoru stavebnictví na tvorbě HDP zhruba 4 %.

Cestná doprava:

Stav silnic je špatný. Silniční síť představuje zhruba 3 300 km silnic, z toho 60 % je s asfaltovým povrchem. Obě nejdůležitější silniční tepny Carretera Litoral a Panamerická silnice bývají často postiženy zemětřeseními, což vyžaduje jejich neustálé opravy a údržbu. Silnice druhé kategorie jsou na mnoha místech neprůjezdné v období dešťů od května do října. Městské aglomerace trpí hustým provozem a zácpami. Počet soukromých vozidel vzrostl v letech 1997-2001 z 145 tis. na 450 tisíc. Emise vozidel způsobují vážné zhoršení ovzduší, zejména v hlavním městě San Salvadoru. V roce 2002 vláda prezidenta F. Florese zřídila Fond pro údržbu silnic (Fondo de Conservación Vial), který je financován daní ve výši 0,20 USD z každého galonu pohonných hmot.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/0 ... r_0805.doc


Dominikánska republika

Stavebníctvo:

Od r. 2004 rostou jak veřejné, tak soukromé investice do stavebnictví. Zahraniční participace na vládních kontraktech do stavebních projektů nesmí přesáhnout 50 %, ale ve výjimečných případech, kdy národní spoluúčast nemůže přesáhnout 30 %, může tato zahraniční spoluúčast dosáhnout až 70 %. Pokud však vládní agentura zodpovědná za projekt souhlasí s vyšší účastí zahraniční společnosti, která by byla schopna převzít veškerá práva a rizika kontraktu, není vyžadována domácí participace. Stavebnictví se v r. 2005 podílelo na tvorbě HDP cca 6,2 %.

Doprava:

Dominikánská republika provozuje 11 velkých námořních přístavů a nový megapřístav v Santo Domingo je před dokončením.

V provozu je 8 mezinárodních letišť s průměrem 20 letů do USA a Evropy denně. Rozsáhlá dálniční síť umožňuje spojení i s nejvzdálenějšími místy země. V zemi operují mezinárodní kurýrní služby jako DHL, Priority Parcel, Continental Express, UPS, FedEx a American Airlines.

V zemi je více než 1.600 km železnic, z toho 104 je státních a je určeno pro běžnou dopravu, zbývajících 1.500 km jsou soukromé spoje pro závodní dopravu a na plantážích. V DR se používají 4 různé rozchody.

Dominikánská republika má dobře rozvinutou síť silnic, jejichž celková délka přesahuje 17.000 km; v rámci projektů financovaných Světovou bankou aj. mezinárodními institucemi pokračuje výstavba a rekonstrukce komunikací.

Doprava se v r. 2005 podílela na tvorbě HDP cca 10,2 %.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ep0506.doc

Spolu: 5 štátov Strednej Ameriky, dodržaná koncepcia rozvoja Adoasa. 8)

Jamajka a PPP

OdoslaťOdoslané: 19. Dec 2006 12:18
od Dialniciar
Jamajka je svetlým príkladom rozvojovej a zoastalej krajiny, kde v hlavnom meste boli obrovské dopravné zápchy, chýbali cesty na pobreží, kde by bol možný ďalší rozvoj turistického ruchu.

Prvá etapa bola za 2,1 mld. USD, ktorá obsahovala výstavbu diaľnic. Pri rozšírení tohto projektu sa vyčlenilo ešte 0,8 mld. USD na výstavbu hlavných ciest na ostrove, takže je tu západo-východné prepojenie, severo-južné prepojenie aj obchvat hlavného mesta od prístavu. A v r. 2006 sa to rozšírilo až na 3. etapu za 0,4 mld. USD, čo je zase suma na opravu súčasných pobrežných ciest. Výrazne pomohla Veľká Británia.

Niektoré zaujímavosti:

- z vybraného mýta pôjde 3.25% vláde v ročných platbách po prvých 5 rokoch otvorenia
- dohliadne sa na životné prostredie, trasovanie pôjde veľmi citlivo rôznymi regiónmi
- kým sa bude diaľnica pripravovať, tak sa zaškolia pracovníci a 2/3 robotníkov musí pochádzať z Jamajky
- ďalšia protihodnota bola že konzorcium súkromných firiem musí dať štipendium na celé štúdium pre 860 najlepších jamajských študentov v USA alebo vo vybraných krajinách EÚ
- koncesia bude v platnosti 20 rokov
- všetky podmienky zmien sa musia dohodnúť s vládou
- mýto smie rásť o infláciu a možné nejaké % podľa rastu ekonomiky
- diaľnica sa musí kvalitne udržiavať
- na druhú stranu sa šetrilo pri výstavbe: diaľnica buď nemá vôbec alebo má len úzke odstavné pruhy, menej nájazdov, menšie služby pri prechode neobývanými oblasťami

Úpravy:

- neustále rozširovanie súkromného konzorcia na ďalšiu už aj existujúcu cestnú sieť na ostrove
- zlepšovanie životného prostredia zakázaním prejazdu po cestách a diaľnici starým autám
- zvýšenie odvodu pre vládu z 3.25% na 3.75% a doplatenie 5. roku otvorenia diaľnice, čo bol menší spor "iného výkladu"
- počet zamestnaných robotníkov pri výstavbe diaľnice nebol 66,6%, ale 84,7%
- 860 študentov neišlo studovať podľa dohody, bolo to 650, avšak z týchto 650 sa uplatnilo už pri novej výstavbe v krajine ako aj niektorí sa presadili v stavebných firmách na celom svete alebo sú z nich lekári atď., Jamajka už nežiada ďalšie zvyšovanie vzdelanosti, keďže väčšina týchto študentov sa odmietla vrátiť do krajiny a aj keď to bolo ošetrené, že si musia doma odpracovať 10 rokov, vláda od toho odstúpila po silnom tlaku ich rodín
- koncesia sa nezmenila, zostáva na 20 rokoch
- súkromné konzorcium odovzdalo 1/10 postavených hlavných ciest predčasne vláde do užívania

Odhaduje sa, že celková preinvestovaná suma konzorcia je na úrovni 4,1 mld. USD s tým, že v tom je zarátaná už aj oprava 216 km ciest na pobreží, ktorá bude prebiehať do r. 2008.

Rozvoj Jamajky je však oveľa vyšší. Postavilo sa tu od začiatku výstavby diaľnice viac ako 200 hotelových komplexov a do hlavného mesta prišli investori strojárskych produktov do starých a opustených fabrík. Každoročne stúpa počet turistov približne o 1/5.

Project Highways 2000 sa upravil na Highways 2005 a vláda investuje spolu s PPP do rozvoja cestnej siete a malých prístavov.

Re: Zhrnutie najvýznamnejších štátov Strednej Ameriky

OdoslaťOdoslané: 18. Okt 2007 17:55
od Branco
Dialniciar napísal:Panama

Doprava:

Hlavní dopravní systém v zemi tvoří pozemní komunikace. Síť silnic dosahuje délky 11.400 km. Nejvýznamnější silniční spojnicí je Panamerická dálnice z Kostariky do provincie Darién a silnice spojující hlavní město s Volnou zónou Colón. Panama má pouze 3 železniční nákladní tratě, nejdůležitější je železnice spojující hlavní město a Volnou zónu Colón. Panama disponuje 10 mezinárodními letišti a 16 námořními přístavy. Přístavy jsou významnými centry kontejnerové dopravy celé Latinské Ameriky. Mezinárodní letiště Tocumen je ve vlastnictví státu a tvoří regionální hub pro 16 leteckých společností.

Cestná doprava

Hlavní pozemní komunikace jsou v poměrně dobrém stavu - týká se to zejména silnic na území bývalého průplavového pásma. Silniční síť dosahuje délky 11.950 km, přičemž 35 % silnic má pevný povrch. Vzhledem ke geografickým podmínkám země je stěžejní komunikací Panamerická dálnice, která protíná zemí ze západu na východ od kostarických hranic přes hlavní město Panamu až po pralesní provincii Darién na západě, kde končí několik set kilometrů před kolumbijskou hranicí. Kvalitní pozemní spojení s Kolumbií neexistuje. Další významnou dopravní komunikací je dálnice spojující hlavní město s přístavem Colón na severu, kde se nachází středisko obchodu (Volná zóna Colón). V Panamě je registrováno cca 348 tis. automobilů.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ma0406.doc


Na menšie doplnenie informácií o Paname, táto krajina má v súčasnosti štyri diaľničné ťahy a jeden vo výstavbe :

Corredor Norte /súkromná diaľnica/
Corredor Sur /súkromná diaľnica/
Autopista Ciudad De Panamá-La Chorrera /štátna diaľnica/
Autopista Ciudad De Panamá-Arraiján /štátna diaľnica/
Autopista Panamá-Colón /vo výstavbe, ukončenie v roku 2009/ video youtube z výstavby úseku Panamá-Colón je tu

Zo zaujímavých stavieb na panamských diaľniciach ma zaujali tieto, nedajte sa pomýliť pompéznymi názvami, v Latinskej Amerike je zvykom aj mosty nazývať možno trochu vznešenými menami:

Puente las Americas / most Amerík/:
http://i6.photobucket.com/albums/y239/Zinho/fotos%20noturnas/puente_americas1.jpg

Puente centenario /most storočia/:
http://jorgekarica.tripod.com/sitebuildercontent/sitebuilderpictures/.pond/puente.jpg.w560h420.jpg

Ďalšie foto z diaľníc v Paname je na tejto linke

Re: Zhrnutie najvýznamnejších štátov Strednej Ameriky

OdoslaťOdoslané: 18. Nov 2007 01:08
od Branco
Dialniciar napísal:

Dominikánska republika

Stavebníctvo:

Od r. 2004 rostou jak veřejné, tak soukromé investice do stavebnictví. Zahraniční participace na vládních kontraktech do stavebních projektů nesmí přesáhnout 50 %, ale ve výjimečných případech, kdy národní spoluúčast nemůže přesáhnout 30 %, může tato zahraniční spoluúčast dosáhnout až 70 %. Pokud však vládní agentura zodpovědná za projekt souhlasí s vyšší účastí zahraniční společnosti, která by byla schopna převzít veškerá práva a rizika kontraktu, není vyžadována domácí participace. Stavebnictví se v r. 2005 podílelo na tvorbě HDP cca 6,2 %.

Doprava:

Dominikánská republika provozuje 11 velkých námořních přístavů a nový megapřístav v Santo Domingo je před dokončením.

V provozu je 8 mezinárodních letišť s průměrem 20 letů do USA a Evropy denně. Rozsáhlá dálniční síť umožňuje spojení i s nejvzdálenějšími místy země. V zemi operují mezinárodní kurýrní služby jako DHL, Priority Parcel, Continental Express, UPS, FedEx a American Airlines.

V zemi je více než 1.600 km železnic, z toho 104 je státních a je určeno pro běžnou dopravu, zbývajících 1.500 km jsou soukromé spoje pro závodní dopravu a na plantážích. V DR se používají 4 různé rozchody.

Dominikánská republika má dobře rozvinutou síť silnic, jejichž celková délka přesahuje 17.000 km; v rámci projektů financovaných Světovou bankou aj. mezinárodními institucemi pokračuje výstavba a rekonstrukce komunikací.

Doprava se v r. 2005 podílela na tvorbě HDP cca 10,2 %.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ep0506.doc



Dominikánska republika má 5 hlavných diaľníc, ktoré sú relatívne v dobrom stave. Autopista Del Este, Autopista Duarte, Autopista Del Sur sú bežné mená pre DR-3, DR-1 a DR-2.

DR-1 vedie od Santo Domingo k San Fernando de Monte Cristi a spája mestá Concepción de la Vega, Santiago de los Caballeros, Bonao a Villa Altagracia. Je najdlhšou diaľnicou v krajine s dĺžkou 270 km a prepája dve najdôležitejšie mestá Santiago a Santo Domingo.


DR-2 vedie od Santo Domingo k mestu Comendador a jej dĺžka je 255 km. Je šesťpruhovou diaľnicou od Santa Dominga k San Cristobalu, kde sa stáva opäť štvorpuhovou diaľnicou.
Prebiehajú stavebné práce na rozšírení diaľnice v trase Santo Domingo - Bani a oblasti Cruze De Ocoa s plánovaným ukončením v rokoch 2009-2010.

DR-3 vedie od Santo Dominga na východ krajiny.
DR-4 od Santo Dominga k mestu San Rafael de Yuma.
DR-5 od Villa Visonó k severnému pobrežiu až k Las Galeras.

DR-6 je najnovšou diaľnicou v Dominikánskej republike. Výstavba začala v roku 2005, a ukončenie je plánované na február 2008. Jedným z jej cieľov je prepojenie Samany, jedného z najdúležitejších turistických centier s hlavným mestom Santo Domingo.

Mapa diaľničnej a cestnej infraštruktúry ostrova je natejto linke.

Pridávam ešte niečo z cestnej architektúry v Dominikánskej republike: :arrow:

Most Juana Bosch

Most Maurícia Baez - šesťpruhový závesný most, najdlhší v Karibiku.

:) 8)

OdoslaťOdoslané: 18. Nov 2007 10:26
od Dialniciar
Ja len dopĺňam, že v r. 2006 malo stavebníctvo v Dominikánskej republike podiel na HDP takmer 23%. Bol to tak 2. najvýkonnejší sektor hneď po sektore telekomunikácie.

Re: Zhrnutie najvýznamnejších štátov Strednej Ameriky

OdoslaťOdoslané: 06. Dec 2008 19:03
od Branco
Dialniciar napísal:

Kostarika

Stavebníctvo:

Stavební sektor zaznamenal dynamický růst zejména v letech 1997 - 99, kdy do země plynul největší objem zahraničních investic. V letech 1999 - 2000 aktivita stavebnictví poklesla, nicméně v letech 2002 - 2003 nastalo oživení, zejména kvůli rozvoji cestovního ruchu (hotely, nákupní střediska atd.). V roce 2003 představoval růst sektoru stavebnictví 4,8 %, v roce 2004 byl zaznamenán růst 6,6 %.

Doprava:

Kostarika disponuje nejrozvinutější dopravní infrastrukturou, energetikou a telekomunikacemi ve Střední Americe. V 90. letech však poklesly vládní investice zejména do dopravní infrastruktury. Situace se začala mírně zlepšovat od konce roku 1998, kdy se objem vládních investic do oprav infrastruktury začal zvyšovat. Díky tomu se v posledních letech podařilo zlepšit stav dopravní infrastruktury a odstranit havarijní stav některých důležitých silničních spojů. Dopravní sektor ale i nadále strádá nedostatkem investic, zejména vzhledem k rozvoji urbanismu, turistického ruchu a také exportu. Reforma systému udělování koncesí z roku 1998 otevřela soukromému kapitálu cestu k výstavbě, údržbě a správě veřejné infrastruktury. Systém koncesí však funguje poměrně velmi špatně.

Cestná doprava:

Kostarická silniční síť má délku 35.597 km, pokrývající většinu území země. Velká část silnic je nicméně ve špatném stavu, na čemž se podílí vedle složitých klimatických podmínek (vysoké srážky) i nedostatečná údržba. Asfaltový povrch má pouze 17 % silnic (cca 6.000 km silnic) a hustota komunikací, přestože je nejvyšší ve Střední Americe, neodpovídá rychle rostoucím nárokům automobilové dopravy. Silniční síť spojuje hlavní město San José se všemi významnými přístavy - Puntarenas, Caldera, Quepos, na tichomořském pobřeží a Limón na atlantickém pobřeží. Meziamerická silnice propojuje Kostariku na jihu s Panamou a na severu s Nikaraguou.

Počet automobilů se zvýšil z 511.670 v roce 1996 na současných 689.763 v roce 2002. V posledních 10 letech nebyly uvedeny do provozu žádné významné silniční úseky a rovněž investice do renovace stávajících úseků byly nedostatečné. Za účelem řešení této špatné situace vláda založila v roce 1998 Národní radu pro rozvoj silnic (Consejo Nacional de Vialidad – CONAVI). CONAVI však nebylo vybaveno slíbenými fondy, a tak svízelná situace se stavem kostarických silnic pokračuje. Na financování rozvoje silniční sítě obdržela Kostariky koncem roku 2002 půjčku od BID ve výši 60 mil. USD, která měla být použita na dokončení pobřežní magistrály směr k hranici s Panamou. V roce 2003 byl otevřen most v Tempisque spojující pevninu s poloostrovem Osa. Očekává se, že v brzké době budou zahájeny práce na vybudování silnice San José-Colón-Orotina-Caldera.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... a_0805.doc


Na menšie doplnenie a aktualizáciu:
Kostarika má napriek skutočnosti, že asfaltový povrch má zhruba len pätina cetnej siete, jednu z najlepších cestných sietí v Južnej Amerike. Väčšina veľkých miest má dobré a pomerne kvalitné prepojenie medzi sebou, pomerne dobre je rozvinutá aj autobusová doprava. Všeobecne kvalitnejšie komunikácie sú na severe krajiny. V horšom stave sú ale miestne cesty, množstvo z nich nemá spevnený povrch.


Kostarika má nasledovné rýchlostné komunikácie:
1 San Jose - Alfaro Montserrat 51km
2 San Jose - Cartago 15km
27 San Jose - Colón 15km
39 RING San Jose 20km

Cesty prvej triedy:
1 San Jose - Penas Blaricas (Nicaragua) 273km
2 San Jose - Paso Canoas (Panama) 320km
3 Animas - Ceiba 39km
4 Flores - La Cruz 275km
6 Corobici - Upala 56km
9 San Jose - San Miguel 49km
10 Cartago - Siquirres 76km
17 Barranca - Puntarenas 11km
21 Liberia - Carmona 106km
23 Barranca - San Jéronimo 26km
32 San Jose - Puerto Limon 149km
34 San Jéronimo - Palmar Sur 187km
35 Naranjo - Los Chiles 127km
36 Puerto Limon - Sixaola (Panama) 99km

Pridávam aj mapu diaľníc v tejto juhoamerickej krajine.

Obrázok
Obrázok

Zdroje: www.motorways-exitlists.com, www.wegenforum.nl, wikipedia

Re: Dialnice v Strednej Amerike

OdoslaťOdoslané: 18. Apr 2009 21:49
od Dialniciar
Adaios napísal:Tak zacinam aj v tejto teme. Ako prvu krajinu uvediem Jamajku.

Ministerstvo dopravy a prace Jamajky - http://www.mtw.gov.jm/

Velmi dolezity projekt Highways 2000, ktory spojil vsetky centra na tomto ostrovnom state pomocou dialnice. Viac info :arrow:

http://www.h2kjamaica.com/2005/index.htm

...

http://www.h2kjamaica.com/2005/reports/Alignmentmap.htm

http://www.h2kjamaica.com/photographs/index.htm

http://www.h2kjamaica.com/multimedia/h2kvideo1.wmv

...

Este doplnim aj priamo info k tomuto velkemu projektu Highways 2000:

1. Vlada v Jamajke postavila a opravila v priebehu 2-3 rokov (2000-03) cesty za 5,5 mld. USD, z toho prave velka cast isla na dialnicu (3-4 mld. USD, vtedy bol na Slovensku kurz 1 USD = 50 SKK, takze 1 km na Jamajke stal cca. 800 mil. SKK), ktora ide po celom ostrove. Treba tiez povedat, ze neinvestovala priamo vlada, ale de facto PPP.

2. Kym sa zacala dialnica stavat, tak sa spravilo viac studii k zivotnemu prostrediu (ZP) - ako dialnica a nove cesty zasiahnu ZP. Tu prislo k zasadnym zmenam pri trasovani, lebo vlada neustupila v nicom a neprislo k zmenam v cene. Aj ked moj nazor je, ze cena je vysoka aj tak, pretoze na Jamajke je dost lacno, aj ked boli problemy - nedostatok ludi, techniky, nestabilne politicke prostredie, ... ale dialnica sa prenajala na 30 rokov atd.

3. Ta dialnica, ktora spojila cely ostrov a aj dalsie cesty - to bolo neuveritelne vela oslav, otvoreni a de facto to posunulo Jamajku vyssie v ramci infrastruktury v Strednej Amerike. Pritomni boli aj vsetci velvyslanci a komplet vlada (niektori politici tam vladnu dodnes aj 30 rokov) atd.

4. Problemom bolo, ze PPP muselo dialnicu postavit (vlada by to sama nedokazala ani financne ani vlastne nijako), pretoze na ostrove nebolo dost takejto techniky a ani dost vzdelanych ludi, ale tu si zase dala vlada podmienku, ze musi PPP (obrovske medzinarodne konzorcium zlozene z viac ako 4 nadnarodnych koncernov a dalej bank, ...) zamestnat aj miestnych ludi a dat im vzdelanie atd. Prve studie sa zacali uz v r. 1994, nasledne v r. 1996 ich bolo najviac a cely projekt sa zacal realne vo velkom rozsahu pripravovat.

5. Tato investicia priniesla nasledne tomuto ostrovu obrovske investicie, prislo cca. 100 velkych investorov, ktori zamestnali velmi vela ludi. Vlada nedava ani 1 USD naviac, no ma min. zisk z dialnic - vsetko ide PPP. Zaroven sa vsak odstranil problem s dopravou. Dialnica je na 2+2 pruhy, ale nie je to klasicka europska dialnica, je uzka, chybaju odstavne pruhy, teraz sa buduju, ale su aj tak uzke.

6. Dialnica je dnes dlha cca. 250 km a napaja sa na nu dalsia "takmer dialnica" a niekolko vyznamnych kvalitnych ciest.

Zaver: Ako je vidiet, tak tato oblast (Stredna Amerika) ma uplne ine problemy a aj ked su to chudobne staty, tak infrastruktura sa tu buduje - aj ked v podstate miestne vlady nemaju zisk tak ako v EU, USA, ... budte radi na Slovensku, ze ste tam kde ste. :wink:


Jamajka disponuje už viac ako 500 km diaľnic. Stavia dve diaľnice:

Highways 2005 (aktualizovaný model Highways 2000)
http://www.bouygues.com/cms/bouygues/up ... ay2000.jpg

The North Coast Highway. :arrow:
http://www.mtw.gov.jm/images/newsroom/NewRd%20Mobay.jpg

Re: Dialnice v Strednej Amerike

OdoslaťOdoslané: 13. Nov 2010 04:58
od JaNY
niekolko cerstvych fotos z dominikanskej republiky :)

http://picasaweb.google.com/10605643870 ... directlink