Azia - Malajzia - Malaysia, Singapur - Singapore

všeobecná diskusia o diaľniciach a RK vo svete (okrem EÚ)

Moderátor: Moderátori

Azia - Malajzia - Malaysia, Singapur - Singapore

Odoslaťod Adaios » 02. Nov 2005 20:23

Malajzia. Tento stat je bohaty, vyspely stat Azie. Je to jeden z mala statov, ktory ma minimalny statny dlh, neberie si takmer ziadne uvery od Svetovej Banky a ani sa neriadi tym, co mu prikazuje Medzinarodny menovy fond, pretoze ide svojou cestou. Pre tych co sleduju, vedia, pre tych co nevedia - tato krajina mala problemy s tymito instituciami a tak splatila vsetky dlhy (bez problemov, chcela peniaze pouzivat inak nez na ake jej dane institucie peniaze davali) a riadi sa len tym, cim chce. Je tu dobra zivotna uroven. Ponukam viacere links na cesty a dialnice v Malajzii. :arrow:

Oficialna stranka:

Ministerstvo cestnej dopravy - http://www.jpj.gov.my/

Dalsie Info o cestach - http://www.jkr.gov.my/jln/hari-jkr/road12.htm

Osobne odporucam obe stranky. 8)
Naposledy upravil Adaios dňa 04. Nov 2005 13:38, celkovo upravené 1 krát.
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36

Odoslaťod expwy » 02. Nov 2005 20:40

LLM - Lembaga Lebuhraya Malaysia - Malajská diaľničná spoločnosť
http://www.llmnet.gov.my/
stránka aj anglicky
http://www.llmnet.gov.my/English/main.asp
Obrázok používateľa
expwy
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 118
Založený: 08. Apr 2005 10:30

Azia - Singapur - Singapore

Odoslaťod Adaios » 04. Nov 2005 13:48

Je cas sa venovat aj dalsiemu statu v tejto teme. Singapur. Bohata, vyspela krajina, vysoka zivotna uroven a tomu zodpovedajuca aj doprava. Je to obchodne a financne centrum sveta. Pristav v tejto malej krajine ma jeden z najvacsich obratov vo svete. Velkost tohto statu je 650 km stvorcovych a ma cca. 3,5 mil. obyvatelov.

Ponukam linku Urad pre dopravu, oficialna stranka tejto krajiny:

Land Transport Authority - http://www.lta.gov.sg/

Je to velmi pekna a prepracovana stranka, ako jedna z mala na svete ma v pozadi aj hudbu. Najdete tam vsetko, co hladate v oblasti dopravy v tejto krajine.

Z obsahu:

http://www.lta.gov.sg/projects/index_proj_road.htm

Osobne odporucam. 8)
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36

Stavebníctvo a doprava v Malajzii do roku 2006

Odoslaťod Dialniciar » 15. Dec 2006 13:04

Stavebníctvo:

Stavebnictví zasáhl v roce 2005 pokles tržeb o 1,9 %. Na tomto negativním vývoji se podílel zejména sektor pozemního stavitelství. Omezení výstavby infrastruktury bylo výsledkem dokončení některých privatizovaných projektů a snížení výdajů na rozsáhlou výstavbu infrastruktury ze strany vlády. Na druhou stranu výstavba rezidentních a nerezidentních budov v roce 2004 rostla.

Pozemní stavitelství se v roce 2004 mohlo opřít pouze o budování nové infrastruktury pro expandující ropný průmysl. Obecně však malajsijské stavební firmy byly nuceny rozvíjet své aktivity v zahraničí: v Indii, na Blízkém východě a ve Vietnamu.

Bytová výstavba se těšila podpoře vlády a zájmu obyvatelstva o cenově dostupné bydlení v blízkosti center hospodářské aktivity. Bytová výstavba meziročně vzrostla o 5,5 %.

Segment nebytové výstavby byl tažen především vysokou poptávkou po kancelářských prostorách a objektech určených pro maloobchod.

V roce 2004 bylo dokončeno 235 nových hotelů s celkovou kapacitou 6755 pokojů. Poté co odezněl negativní dopad SARS na cestovní ruch se zvýšila průměrná obsazenost hotelů v Malajsii na 60 % (2003:53 %). Obsazenost hotelů se výrazně zvedla díky přílivu zahraničních turistů, jejich počet v roce 2004 dosáhl 15,7 mil. (2003: 10,6 mil.).

Doprava:

Sektor dopravy včetně ostatních logistických služeb (vč. skladování) a telekomunikací zaznamenal v roce 2004 rychlý růst ve výši 8,4 % (2003: 5,7). Tento vývoj odrážel zejména výrazný nárůst oblasti vnitřního i zahraničního obchodu a rovněž nárůst turistického ruchu.

Čilá obchodní aktivita přispěla k růstu objemu přepraveného zboží v námořní i letecké dopravě. Objem zboží v přístavních překladištích se v roce 2004 zvýšil o 10,7 %, přičemž zásluhu na tom měl růst objemu původního i tranzitního zboží.

V letecké dopravě došlo k nárůstu přepraveného zboží o 10,5 % v roce 2004, a to zejména díky agresivní reklamní kampani letecké společnosti Malaysia Airlines, která propagovala koncept „I-port" zajišťující přepravu mezi letištěm a třemi nejdůležitějšími přístavy: Northport, Tanjung Pelapas a přístavem Kuantan. Zhruba 95 % zahraničního obchodu Malajsie prochází sedmi největšími přístavy, kterými bylo v roce 2002 přepraveno 204,1 mil. tun zboží (1999: 132 mil. tun). Růst způsobila především expanze kontejnerové přepravy a přepravy kapalných substancí (ropa a zemní plyn), ale i převedení části přepravy ze Singapuru.

Z hlediska efektivity a produktivity byl velmi úspěšný moderní přístav Tanjung Pelepas (Port of Tanjung Pelepas; PTP), který měl nejvyšší výkon překládacích prací za hodinu ve srovnání s 32 dalšími přístavy v regionu. Obecně lze žíci, že infrastruktura v Malajsii patří ve srovnání s ostatními zeměmi v regionu k nejvyspělejším a nejrozvinutějším. Malajsie vděčí za rozvinutou infrastrukturu zejména vysokým investicím veřejného i soukromého sektoru v druhé polovině 90. let, kdy se země dynamicky rozvíjela. V letech 1995-2000 se celková silniční síť v poloostrovní části rozšířila z 61 380 km na 65 880 km. Horší situace byla na Sabahu a Sarawaku, kde v té době dosahovala silniční síť délky 10 740 km resp. 4990 km. Útlum investiční aktivity soukromého sektoru způsobený asijskou finanční krizí 1997 se vláda snažila kompenzovat rozsáhlými investicemi právě do infrastruktury.

Mezinárodní letiště v Kuala Lumpur (Kuala Lumpur Interantional Airport, KLIA), které bylo otevřeno v červnu 1998, má kapacitu 25 mil. cestujících ročně a od začátku se potýká s problémem tuto kvótu naplnit. Poté, co se v roce 2001 dostala letecká doprava celosvětově do krize, přišla vláda s politikou „Open Sky" a uzavřela letecké dohody s několika rozvinutými zeměmi, které umožnily Malajsijským aeroliniím (Malaysia Airlines; MAS - dříve Malaysian Airline System) rozšířit počty destinací a letů. Zároveň poskytla MAS finanční injekci a v září 2003 nabídla zahraničním leteckým společnostem bezplatné parkování a přistávání na dobu pěti let. Cílem těchto opatření je podpora vytvoření regionálního centra letecké dopravy v Malajsii, je však zřejmé, že v konkurenci se zavedeným mezinárodním letištěm v Singapuru a v Bangkoku to KLIA nebude mít jednoduché.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/ma ... 197/22154/
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 20:16

Stavebníctvo a doprava v Singapure do roku 2006

Odoslaťod Dialniciar » 15. Dec 2006 13:07

Stavebníctvo:

Pokles stavební výroby, který byl v roce 2004 značný (– 6,5 %), se zmírnil, neboť v roce 2005 činil pokles jen 1,1 %). Přetrvává přebytek v nabídce obytných, kancelářských i průmyslových prostor.

Poptávka ve stavebnictví v roce 2005 již oproti minulému roku vzrostla o 10 % na 11,3 mld. SGD. Podílel se na tom hlavně soukromý sektor. V roce 2006 se očekává oživení.

Doprava:

Segment doprava a komunikace, patřící mezi nejvyspělejší na světě, v r. 2004 vytvořil 12,1 % HDP země (13,4 % v roce 2004).
Letecká přeprava zaznamenala v roce 2005 rekordní počet 30,8 mil. pasažérů, což představuje nárůst oproti roku 2004 o 7,4 %.

Letecká nákladní přeprava zaznamenala v roce 2004 nárůst o 10,2 % (-1,5 % v roce 2003). Na letiště Changi létá 83 společností, každý týden se odbaví 4000 letů (tj. 570 denně).

Na letišti Changi, které bývá pravidelně vyhodnocováno jako jedno ze tří nejlepších na světě, pokračuje výstavba terminálu 3, který má být dokončen v r. 2008 a jehož kapacita zvýší přepravní možnosti letiště o dalších 20 mil osob. Byl dokončen rovněž úsporný terminál pro nízkonákladové společnosti. Letiště bylo přizpůsobeno pro nový typ letadla Airbus A380, který by měl být v provozu od konce r. 2006 a který by měl přispět ke zvýšení počtu přepravovaných osob v Singapuru.
Singapurský přístav s nábřežím dlouhým 11,7 km patří mezi tři největší na světě. Má největší kontejnerové překladiště na světě, vybavené 41 kontejnerovými terminály se 131 nábřežními jeřáby. Dvě stě pravidelných nákladních linek obstarává spojení do 600 přístavů ve 123 zemích. Námořní přeprava zaznamenala v roce 2005 vzrůst výkonu o 4,3 %. .

Objem námořního karga dosáhl 23,2 mil. TEU . Celkem bylo přepraveno 423 mil. t námořního karga, což představovalo nárůst o 7,6 %.
V Singapuru bylo v r. 2003 registrováno 3 109 lodí (3 063 lodí v r. 2003) o celkovém výtlaku 27 mil tun, což znamená nárůst o 8,4 %. Singapurská obchodní flotila je podle statistik organizace UNCTAD šestá největší na světě.

Cestná doprava

Singapur má hustou síť moderních pozemních komunikací, které jsou neustále zkvalitňovány a rozšiřovány. Veřejná doprava je zajišťována 128 km podzemní a nadzemní rychlodráhy, hustou sítí autobusové dopravy (13 173 autobusů) a velkým počtem vozů taxi (20 407 vozidel). Celkem bylo v roce 2004 v zemi zaregistrováno 727 395 vozidel, z nich bylo 412 015 osobních automobilů (tj. zhruba jen 1 automobil na 10 obyvatel!) a 137 029 motocyklů. Vláda se snaží omezovat počet automobilů na ostrově, aby zabránila dopravním kolapsům známým z okolních asijských velkoměst a nabízí obyvatelům Singapuru kvalitní městskou hromadnou dopravu. Za restriktivní opatření je třeba považovat systém daní na veškeré automobily, který v praxi znamená až trojnásobně vyšší cenovou hladinu než např. v zemích EU.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ur0706.doc

Elektronické mýto na cestách v Singapure

Systém regulující osobní automobilovou dopravu funguje úspěšně v Singapuru již řadu let. Důvodem k jeho zavedení je malá velikost území, kvůli které je potřeba regulovat počet aut na ostrově, stejně jako i vjezd do jednotlivých částí města v určitou denní dobu. Dvě primární strategie řídící osobní dopravu se nazývají Vehicle Quota System (VQS) a Electronic Road Pricing (ERP).

Systém regulující osobní automobilovou dopravu funguje úspěšně v Singapuru již řadu let. Důvodem k jeho zavedení je malá velikost území, kvůli které je potřeba regulovat počet aut na ostrově, stejně jako i vjezd do jednotlivých částí města v určitou denní dobu. Dvě primární strategie řídící osobní dopravu se nazývají Vehicle Quota System (VQS) a Electronic Road Pricing (ERP).

VQS se dá přeložit jako systém kvót pro motorová vozidla. Byl zaveden v květnu 1990. Tento systém kontroluje růst počtu vozidel a zabezpečuje jeho udržitelnou míru. Počet osobních motorových vozidel ve čtyřmiliónovém Singapuru se pohybuje kolem 400 000 (pro porovnání miliónová Praha jich má o dvěstětisíc více). ERP (Electronic Road Pricing) je systém elektronického mýtného, jehož účelem je usměrňovat a odvádět dopravu do méně frekventovaných částí města s cílem zabránění vytváření dopravní zácpy.

Zpoplatnění vjezdu do jednotlivých městských částí funguje od roku 1975. Úhrada mýtného byla zajišťována zakoupením speciální známky a týkala se jediné ohraničené zóny (Central Business District). V roce 1998 došlo k elektronizaci celého systému, který v této podobě funguje již 6 let a k rozšíření jednotlivých zón s omezením, od jediné zóny na počátku až k expresním dálnicím a cestám vnějšího okruhu. Singapur se tak stal prvním městem na světě, kde bylo toto opatření zavedeno.

Technické řešení ERP se skládá ze tří částí: První jsou tzv. cash cards, které vlastní majitelé motorových vozidel. Ti také nesou náklady za zakoupení přístroje, do kterého je v automobilu cash card vložena. V době zavádění nového systému byla však stanovena 10-měsíční lhůta, během které byla instalace zdarma. Karta se dá jednoduše dobýt na čerpacích stanicích nebo ve všech běžných bankomatech.

Druhou částí je systém bran postavených ve vybraných silničních úsecích sloužící jako check pointy (celkem 45). Při průjezdu branou se z karty odpočítává finanční částka v závislosti na městské části, kterou se projíždí, a času průjezdu. Na obrazovce přístroje pro čtení cash card se pak objeví zbývající kredit. Liší se tak mýtné ve špičce a v hodinách, kdy jsou cesty prázdné.

Třetí částí je kontrolní centrum zajišťující dohled nad systémem mýtného. Procento narušení systému (kupř. jízda bez dostatečného kreditu) dosahuje přibližně 0,26%. Celkové náklady na vybudování dosáhli přibližně 200 mil. S$, roční výnosy se pohybují kolem 80 mil. S$.

Datum: 30.08.2005

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/si ... 175/20562/
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 20:16

Odoslaťod Branco » 23. Okt 2007 22:36

A na menšie doplnenie ponúkam tiež niekoľko liniek:

Most Linkedua, spájajúci Singapúr s Malajziou: :arrow:
http://www.linkedua.com/linkedua/default.asp

Stránka Smarttunelu, najdlhšieho diaľničného tunelu v Malajzii: :arrow:
http://www.smarttunnel.com.my/

A obsiahla fotogaléria diaľníc v tejto dynamickej krajine je tu: :arrow:
http://www.skyscrapercity.com/showthread.php?t=428956&page=5

Podľa mňa je cestná, resp. diaľničná architektúra veľmi podobná Thajsku...
Branco
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 135
Založený: 06. Feb 2005 02:54

Odoslaťod Dialniciar » 20. Mar 2009 21:07

Malajzia oznámila v r. 2008, že v r. 2009 zvýši výber mýta na diaľniciach tak, aby sa čistý príjem zvýšil o min. 1/3. Vzhľadom na hosp. krízu sa krajina rozhodla, že mýto nezvýši, aby ľudia ušetrili financie. :arrow:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/ma ... 679/52388/
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 20:16


Naspäť na Diaľnice a RK vo svete

Kto je prítomný

Používatelia prezerajúci si toto fórum: Žiadny registrovaný používateľ a 2 hostí.