Stavebníctvo:
V roce 2005 vykázalo italské stavebnictví dle italské Stavební národní asociace (již pátým rokem za sebou) meziroční růst ve výší 1,5%. Růst se v uplynulém roce dotkl všech sektorů stavebnictví, s výjimkou nerezidenční výstavby.
V oblasti nové rezidenční výstavby došlo k růstu výkonů o 2,2 %. Na růstu tohoto sektoru se podílela, podobně jako v roce 2004, široká škála nabídky hypoték.
Nerezidenční výstavba soukromých subjektů se v kvantitativním vyjádření snížila a dosáhla hodnoty -0,1%. Oslabení přišlo ze sektoru hotelnictví, snížila se poptávka ze strany bankovních subjektů a zvláště citelně ze zemědělského sektoru.
Investice do veřejných zakázek vzrostly v roce 2005 o 1,7%. V Itálii se roční investice do infrastruktury pohybují ve výši 1,5 % HDP oproti evropskému průměru 2,7 % HDP. Pro srovnání situace s ostatními zeměmi EU by se ročně mělo každý rok investovat navíc 15 mld. € nad současných reálně investovaných 18 mld. €.
Z výše uvedené tabulky je patrné, že v roce 2005 došlo k dalšímu nárůstu rezidenční výstavby, a tento trend by dle prognóz ANCE měl trvat i v roce 2006. Rekonstrukcím starších objektů se bude dařit pouze v tom případě, že zde bude zachována nižší daň z přidané hodnoty. V oblasti veřejných zakázek měly nejvýznamnější podíl stavby dopravních infrastruktur (silniční a železniční doprava).
Doprava:
Vzhledem k atypickému tvaru poloostrova a díky prastaré tradici, která již za starých Římanů vyžadovala dobré spojení s koloniemi, disponuje italské hospodářství rozvinutou silniční, železniční, námořní, leteckou a potrubní dopravou. Velmi omezený význam má říční doprava, protože Itálie má jen malé úseky splavných řek a kanálů. Páteří vnitrostátní dopravy se stal systém silnic, jejichž výstavba vycházela ze staré tradice z dob římského impéria. Na silniční síť navázaly železnice. Přes dosažené úspěchy však současný dopravní systém zaostává nejen za potřebami italské ekonomiky (s negativním dopadem na konkurenceschopnost italského zboží na mezinárodních trzích), ale i evropského společného standardu. Itálie, kterou od zbytku kontinentální Evropy odděluje alpský horský masív, překonatelný pouze v omezeném počtu průsmyků, je v neustálém rozporu (pokud jde o kamionovou přepravu) s Rakouskem, Švýcarskem a Francií, které se nerady smiřují s úlohou tranzitních zemí jejichž životní prostředí je nadměrně zatěžováno narůstajícím počtem projíždějících kamionů.
Silniční síť je rozdělena do čtyř základních kategorií: dálnice (autostrade), státní, provinční a komunální silnice (strade statali, provinciali, comunali). Silnice jsou vesměs v dobrém technickém stavu, za průjezd dálnic jsou vybírány poplatky.
Značným problémem je doprava v zimním období, kdy je uzavřena celá řada alpských průsmyků a silniční spojení s Francií a Švýcarskem se uskutečňuje tunely pod Grand San Bernardo a Monte Bianco. Silniční síť neodpovídá potřebám silničního zatížení a neumožňuje rychlou přepravu osob a zboží.
Celková síť dálnic měří 6.100 km, státních silnic je 44.750 km, provinciálních 110.000 km a komunálních silnic (mimoměstských) 141.700 km, to je celkem více než 302.000 km. Přes poměrně značnou výstavbu dálnic je jejich podíl na celkové silniční síti malý a dosahuje jen 2%. Dálnice jsou zčásti ve státním a zčásti v soukromém vlastnictví.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ie1106.doc
Odoslané: 06. Máj 2006 20:51
(joke) 
Keď sme u tých mostov, napadá vás v Európe ešte nejaká lokalita vhodná pre most takýchto rozmerov? (bez Dánska)
