Nápad na soukromou dálnici je zpět

re-print článků souvisejících s problematikou dálnic, rychlostních komunikací a silnic

Moderátor: Moderátori

Nápad na soukromou dálnici je zpět

Odoslaťod Xenon » 05. Okt 2016 10:44

Středa, 5. října 2016

Nápad na soukromou dálnici je zpět
Ministerstvo dopravy opět vrací do hry projekt dálnice, na níž by se podílel soukromý sektor. Připravuje proto výběrové řízení, to předchozí mu totiž stopl antimonopolní úřad. Jeho vítěz by měl následně postavit a pak provozovat 32kilometrový úsek dálnice D4, která spojí Prahu a jižní Čechy.

Ministerstvo dopravy nevzdává záměr, aby se na výstavbě a provozování českých dálnic podílel soukromý sektor. Na přelom října a listopadu připravuje opětovné vypsání tendru na poradce, který mu pomůže s výběrem privátního partnera. Ten by měl postavit a následně provozovat 32kilometrový úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Úsek by měl být hotov dle současných plánů ministerstva do konce roku 2021.

Tendr na poradce se bude řídit novým zákonem o zadávání veřejných zakázek. Ten umožňuje vést předběžné konzultace s odborníky či potenciálními dodavateli a na jejich základě připravit zadávací podmínky. Potenciální dodavatelé tak budou dopředu informováni o záměrech a požadavcích ministerstva. Předchozí pokus ministerstva dopravy nalézt v soutěži poradce stopl antimonopolní úřad. Považoval totiž za neférovou vůči českým firmám podmínku, podle níž uchazeči museli v minulosti na podobně velkém PPP projektu spolupracovat.

Ministerstvo dopravy předpokládá, že hlavní kritéria tendru na poradce zůstanou stejná. Odhadovaná cena zakázky je 75 milionů korun, konkrétní částka ale vzejde ze soutěže. Resort hledá konsorcium, které zajistí právní, finanční a technické poradenství. Ve spolupráci s poradcem pak ministerstvo dopravy vybere soukromý subjekt, který zajistí výstavbu a provoz zmíněného úseku dálnice. O uzavření koncesní smlouvy s tímto partnerem ale rozhodne až vláda, která vzejde z příštích voleb.

O zajištění dostavby a následném zajištění provozu a údržby dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem formou projektu PPP rozhodla vláda letos v lednu. D4 spojí Prahu s jižními Čechami. Z celkové délky 84 kilometrů je již dokončeno 47 kilometrů, ve výstavbě je 4,8 kilometru, k dokončení celé komunikace tedy zbývá 32 kilometrů. Od využití metody PPP (Public Private Partnership – partnerství veřejného a soukromého sektoru) si ministerstvo dopravy slibuje zrychlení výstavby a vyšší kvalitu. Soukromník by totiž ručil za komunikaci 25 let.

Již dříve resort uvedl, že zapojením privátního sektoru chce otestovat model PPP, a to i s ohledem na budoucí omezené financování projektů z evropských prostředků. Výhodnost tohoto postupu prý ministerstvu potvrdila studie proveditelnosti. Dle předpokladů by měl soukromník ročně od státu inkasovat zhruba 900 milionů korun. Přesnou částku ale nabídne vítěz dvoukolového tendru.

To, že doprava musí vypsat znovu tendr na poradce, proces přípravy samotného projektu PPP pozdrželo. Výstavba dálničního úseku ale připravena ještě není. Nebyla totiž zatím dokončena veškerá majetkoprávní příprava a získání stanovisek různých úřadů, která jsou potřebná pro stavební povolení. Při schválení metody PPP ve vládě začátkem tohoto roku ministr dopravy Dan Ťok hovořil o tom, že stavět by se mělo začít již v druhé polovině příštího roku. To se ukazuje až příliš optimistické.

Hrozí opět fiasko?
Zatím všechny předešlé pokusy o PPP projekty na celostátní úrovni skončily v Česku fiaskem, přitom náklady s nimi spojené vyšly stát na několik miliard korun. Důvodem však nebyla samotná metoda PPP. V případě Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kde se nejdříve počítalo s výstavbou ubytovny a parkoviště, docházelo opakovaně ke změnám v průběhu přípravy PPP projektu. To platí i o zamýšleném PPP projektu na dálnici D3. V případě dálnice D47 bylo zase vybráno konsorcium bez soutěže. Dálnice byla nakonec zadána jako klasická veřejná zakázka. Kvůli zvlnění povrchu nyní stát vede se zhotovitelem soudní při.

Výhodou partnerství veřejného a soukromého sektoru je, že spojuje do jednoho procesu fázi projektovou, stavební a následný provoz a profinancování projektu. Vítěz tendru se maximálně snaží optimalizovat projekt a výstavbu, aby měl co nejnižší náklady s provozováním. Finance od zadavatele, v případě výstavby dálnic od státu, dostává až po dokončení projektu a jeho řádném uvedení do provozu. Za každé omezení služby je penalizován. „V případě klasické veřejné zakázky zadavatel nejprve v tendru vybere projektanta, v další soutěži najde stavební firmu, ta dálnici postaví. Po určitém čase bude nutné najít někoho, kdo dálnici opraví. Zadavatel si sám musí ohlídat, že vše bude optimálně nastaveno. U PPP projektů je toto úkolem koncesionáře,“ říká Jan Troják, ředitel projektového financování v ČSOB.

Nízká cena není rozhodující
Metoda partnerství veřejného a soukromého sektoru není vhodná pro všechny projekty. „Přínos PPP nespočívá v lepším financování, ale v tom, že se hned na počátku přípravy projektu potká několik různých profesí a snaží se optimalizovat jeho nastavení. Tam, kde toto nepřináší přidanou hodnotu, nedává využití PPP smysl,“ vysvětluje Jan Troják. Dodává, že v případě výstavby dálnic by se vždy mělo testovat, zda je výhodnější klasická veřejná zakázka, či metoda PPP. „Není totiž ideální vybírat v soutěži firmu, která nabídne nejnižší cenu výstavby. Měly by být zohledněny náklady životního cyklu,“ upřesňuje Jan Troják.

Odpůrci jsou slyšet
Pokud stát platí výstavbu infrastruktury sám, vydá dluhopisy, které následně splácí. Je pravda, že si takto zajistí finance za výhodnějších podmínek ve srovnání s privátním subjektem. „Dluhopisy ale stát splácí, aniž by to mělo nějakou vazbu na účel využití peněz. V případě projektového financování, tedy PPP, stát splácí soukromníkovi až poté, co je infrastruktura hotová a dána do užívání v požadované kvalitě. Do té doby stát neplatí nic,“ dodává Jan Troják. Metoda PPP má i početnou skupinu odpůrců. Na jaře letošního roku vyzvalo Světovou banku více než padesát občanských sdružení z různých zemí světa, aby zajistila větší transparentnost těchto projektů. Organizace požadují, aby banka schválila postupy, které zajistí, že všechny náklady spojené s PPP projekty budou zveřejněny a budou zachyceny v rozvahách. Občanská sdružení poukazují na to, že jsou některé položky, jako například podmíněné závazky, vedeny mimo rozvahu, což může zkreslovat výhodnost PPP projektů a vést k chybným rozhodnutím vlád.

Kritické hlasy zaznívají i na Slovensku, kde se nyní metodou PPP pracuje na obchvatu Bratislavy. „Tři megalomanské dálniční projekty z let 2008 až 2010 byly ukázkou, jak PPP nedělat a jak se může PPP v rukou nezodpovědných politiků prodražit,“ uvedl pro Lidové noviny Ján Kovalčík, analytik neziskového Inštitútu pre ekonomické a sociálne reformy (INEKO). „Aktuální PPP projekt D4/R7 je oproti nim připraven a vysoutěžen podstatně lépe, ale také má několik nedostatků, které prozatím překryla nečekaně příznivá nabídka vítězného konsorcia,“ dodává Kovalčík.

Ředitel INEKO Peter Goliaš vidí hlavní úskalí projektů PPP v tom, že vytváří skrytý veřejný dluh, protože podle pravidel Eurostatu nemusí být zařazeny v rozvaze státu. „Pravidla Eurostatu by měla smysl, kdyby byly dálnice zpoplatněné tak, že výnosy z jejich využití by kryly podstatnou část budoucích splátek. Na Slovensku to tak není, drtivou většinu splátek bude muset stát zaplatit ze státního rozpočtu,“ tvrdí Peter Goliaš s tím, že dalším rizikem PPP je komplikovanost projektů. „Je potřeba dohodnout pravidla spolupráce na desítky let dopředu. Na tak dlouhé období se nikdy nedá spolehlivě předvídat, co se může stát, a dohodnout podmínky řešení případných problémů,“ je přesvědčen Peter Goliaš.

Kateřina Menzelová

Zdroj: http://ceskapozice.lidovky.cz/napad-na- ... -tema_houd
Xenon
diskutujúci
 
Príspevky: 161
Založený: 03. Jan 2007 15:17

Naspäť na Monitoring tisku

Kto je prítomný

Používatelia prezerajúci si toto fórum: Žiadny registrovaný používateľ a 1 hosť.

cron