Rychlostní silnice R4 Prešov - severní obchvat

[eric987]

Usnesením vlády č. 162 ze dne 21. 2. 2001 vláda SR schválila Nový projekt výstavby dálnic a rychlostních silnic, podle kterého je rychlostní silnice R4 definovaná v koridoru státní hranice H / SK – Milhosť – Košice – Prešov – Giraltovce - Svidník – státní hranice SK / PL.

Město Prešov je sídlem samosprávného Prešovského kraje, který vzniknul rozdělením bývalého Východoslovenského kraje na dvě části – severní (Prešovský samosprávný kraj) a jižní (Košický samosprávný kraj).
Samotné město je sídelním útvarem s téměř 100 tisíci obyvateli. Z dopravního hlediska je přirozeným centrem regionu a důležitou křižovatkou významných dopravních tahů. Od západu Prešov tangenciálně obchází dálnici D1 (Bratislava - Košice - státní hranice SK/UA). Dobudovaný úsek Svinia – Prešov západ končí na západním okraji města, které je jím napojeno na dálniční síť směrem na západ. Na jižním okraji je zprovozněna stavba Prešov, juh – Budimír, která začíná na hranicích města a končí na severním okraji Košic a v délce 35 km propojuje obě východoslovenská města navzájem. Pro naplnění základní funkce dálnice je v městě Prešov potřeba prioritně dobudovat chybějící 7,9 km dlouhou část dálnice D1 v úseku Prešov sever – Prešov juh. Podle plánu NDS je stavba připravována k realizaci s využitím evropských fondů a plánem zprovoznění do roku 2020.

Kromě dálnice D1 tvoří páteřní síť komunikací dvě významné silnice procházející městem – silnice I/18 ve směru západ – východ (E378), od Levoče v souběhu s D1 do Prešova, přes Kapušany do Michaloviec a silnice I/68 od severu k jihu, ze Sabinova přes V. Šariš a Prešov do Košic.

Popisovaná stavba rychlostní silnice R4 Prešov – severní obchvat řeší tranzitní vazby směrované přes centrum města a dopravu vedenou po těchto silnicích směrem k dálnici D1, která tvoří základní dopravní osu Slovenska.

Dokumentace na stavbu rychlostní silnice R4 Prešov – severní obchvat se zpracovávala pro Národnú dialničnú spoločnosť v letech 2012 – 2014. Původní rozsah stavby, který vycházel z dokumentace pro územní rozhodnutí, byl v průběhu projektových prací rozšířen o úsek přeložky silnice I/68 mezi Velkým Šarišem a trasou R4, na kterou se silnice I/68 napojila v mimoúrovňové křižovatce Prešov – sever. Projektantem stavby R4 Prešov – severní obchvat bylo sdružení „R4 Prešov“, jehož vedoucím členem byla projektová kancelář HBH Projekt spol. s r.o.

Význam stavby
Ve struktuře evropských intermodálních koridorů je rychlostní silnice R4 součástí dopravní sítě Evropské unie TEN - T, který je součástí mezinárodního evropského tahu E 371 ve směru sever – jih. Mezinárodní doprava je v současnosti vedená po silnicích I/73, I/18 a I/68, které technickými parametry v některých úsecích nevyhovují dopravnímu zatížení, navíc procházejí intravilánem měst a obcí, ve kterých hlukem a exhalacemi znehodnocují životní prostředí a ohrožují bezpečnost obyvatel.
Účelem stavby je propojit dálnici D1 a navazující stavbu R4 Kapušany – Giraltovce tak, aby došlo k odlehčení dopravy ze stávající komunikační sítě města Prešov a vložením mimoúrovňových křižovatek k vyloučení tranzitní dopravy z centrální městské zóny.

Popis stavby
Rychlostní silnice R4 v trase severního obchvatu Prešova v délce 14,5 km je navržena jako čtyřpruhová směrově dělená komunikace v kategorii R 24,5/100. Trasa je na začátku úseku západně od města Prešov napojená na dálnici D1 v mimoúrovňové křižovatce Prešov – západ. Dále je trasa vedená mostem 201 délky 303 m nad údolím (viz obr. 2), následně v tunelu pod vrchem Bikoš. Tunel „Bikoš“ je navržen v kategorii 2T 7,5/100 délky 1 154 m. Severní portál tunelu vychází na strmém svahu nad údolím řeky Torysy s železniční tratí Košice – Muszyna, které kříží mostem SO 202 délky 468 m.
V km 3,67 je do složitého terénu s přeložkou potoka Dzikov umístěna mimoúrovňová křižovatka Prešov - sever s přeložkou silnice I/68, která je navržena jako čtyřpruhová směrově dělená komunikace v kategorii S 22,5/80. Křižovatka je navržena čtyřlístkového typu s oboustrannou kolektorovou komunikací (viz obr. 3).

Za křižovatkou trasa R4 podchází tunelem vrch Okruhliak. Tunel „Okruhliak“ je navržen v kategorii 2T 7,5/100 a je dlouhý 1 827 m (viz obr. 4).

Trasa v km 7,6 až 12,2 přechází do rovinatého území, ve kterém je vedena na násypech a na mostních objektech. Největší z nich SO 207 délky 582 m kříží potok Sekčov s přilehlým inundačním územím, kde se v budoucnu uvažuje s vybudováním poldru k ochraně zástavby východního okraje Prešova. V km 9,65 jsou na R4 a přilehlých mostech navrženy přídatné pruhy pro budoucí MÚK Prešov – východ, která napojí přes přivaděč „Fintice“ plochy výhledové průmyslové zóny. V km 10,3 trasa křižuje mostem SO 210 délky 380 m údolí a železniční trať Strážske – Prešov.

V posledním úseku je trasa R4 vedena pahorkovitým terénem, kde podchází čtypruhovou silnici I/18 do Kapušan a v blízkosti této obce se napojuje na silnici I/18 deltovitou MÚK Kapušany (viz obr. 5). Situační řešení stavby viz obr. 1.

Na rychlostní silnici R4 je navrženo celkem 12 mostů, na ostatních komunikacích a větvích křižovatek je navrženo 9 mostů, dále jsou navrženy 4 zárubní zdi, 1 opěrná zeď a 5 objektů protihlukových stěn. Stavba zahrnuje 23 objektů přeložek nebo úprav silnic, účelových komunikací a nově budovaných přístupových komunikací k portálům tunelů.

Odvedení dešťové vody z vozovky R4 a ze silnice I/68 je navrhnuté dešťovou kanalizací. Před zaústěním do recipientů bude voda přečištěná v odlučovačích ropných látek a pro regulovaný odtok do recipientů jsou navrženy retenční nádrže. Součástí stavby je 6 objektů přeložek nebo úprav vodních toků. Trasa R4 bude vybavená informačním systémem, na svazích silničních těles budou provedeny vegetační úpravy.

Součástí stavby jsou přeložky inženýrských sítí (vodovody, kanalizace, meliorace, plynovody, slaboproudé a silnoproudé kabely, veřejné osvětlení, nadzemní vedení VVN a VN), oplocení, demolice a rekultivace pozemků.

Ing. Jiří Boháč

Zdroj: http://tvstav.cz/clanek/3569-rychlostni ... ni-obchvat