Azia - Arabia - Saudska Arabia, Irak, Kuvajt, ...

všeobecná diskusia o diaľniciach a RK vo svete (okrem EÚ)

Moderátor: Moderátori

Azia - Arabia - Saudska Arabia, Irak, Kuvajt, ...

Odoslaťod Adaios » 03. Nov 2005 19:29

Tato tema sa bude venovat infrastrukture v Arabskych statoch Azie:

Saudska Arabia, Spojene Arabske Emiraty, Bahrajn, Iran, Irak, Jordansko, Kuvajt, Libanon, Oman, Katar a Palestina. Teda spolu tu bude postupne 11 statov Azie, kde spolocnym poznavacim znakom su Arabi.

Je to spolocna tema, pretoze je to jedna oblast sveta, aj ked nie je uplne jednotna, ale v ramci vnimania svetom je to jedna oblast a aj velke medzinarodne firmy k tomu tak pristupuju.

Ak by niekde chybali nejake info, alebo by ste chceli pridat nejaky stat rychlejsie, nez ho ja sem dam, kludne sem napiste, ja to doplnim, alebo aj niekto iny, kto bude vediet. :wink:
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36

Odoslaťod Adaios » 03. Dec 2005 00:38

Aj ked zatial tu nie je ziadny konkretny link (dat link, kde je anglicky jazyk a seriozne info a tak aby sa to zobrazilo vsetkym zadarmo je narocne), tak som pridal aspon niekolko foto z dialnic v tejto oblasti:

Kuvajt:

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=496
http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=497

Iran:

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=488

Irak:

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=487
http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=508

Saudska Arabia:

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=481

Spojene Arabske Emiraty:

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=486

Tu najdete vzdy vsetky foto z dialnic na Strednom Vychode:

http://www.dialnice.info/album_cat.php?cat_id=89
Naposledy upravil Adaios dňa 04. Dec 2005 16:16, celkovo upravené 1 krát.
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36

Odoslaťod expwy » 03. Dec 2005 19:39

Nejake info o King Fahd Causeway (Bahrain Causeway)

http://www.saudinf.com/main/g13.htm
http://perljam.net/google-satellite-map ... d_Causeway

Obrázok

A niečo o diaľniciach v Saudskej Arábii

http://www.saudinf.com/main/g11.htm
Obrázok používateľa
expwy
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 121
Založený: 08. Apr 2005 10:30

Odoslaťod Čumil » 03. Dec 2005 20:26

Adoas, myslim, ze Irancov by prilis nepotesilo, ze si ich zaradil medzi Arabov
Čumil
zaslúžilý diskutujúci
 
Príspevky: 747
Založený: 01. Okt 2005 16:41

Odoslaťod Adaios » 03. Dec 2005 20:34

Čumil napísal:Adoas, myslim, ze Irancov by prilis nepotesilo, ze si ich zaradil medzi Arabov


Irancov mozno nie, ale v obchodnych pomeroch je to jedno (aj v Irane). Iran nebude mat samostatnu kategoriu a je zaradeny tu. Tak ako Palestina, aj ked to stale nie je samostatny stat. :wink:
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36

Odoslaťod Adaios » 11. Dec 2005 13:16

Cast uzemia Iran tvoria aj Arabovia. To len na doplnenie info.

A okrem toho: Pridal som foto z dialnic v Bahrajne do Fotogalerie:

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=518
http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=519
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36

Odoslaťod Adaios » 13. Dec 2005 20:11

V Kuvajte bude raz stat najvysia budova na svete, vysoka bude 1001 metrov (dnes je max. cca. 500 m) a cena bude 124 mld. EUR. :arrow:

V Kuvajte chcú postaviť mrakodrap vysoký 1001 metrov - http://www.dialnice.info/viewtopic.php?t=2243

A inak velmi dobra stranka o tomto projekte, ale aj o dalsich takychto projektoch v Kuvajte najdete na stranke: http://www.burjdubai.com , najdete tam vela video aj obrazky a texty atd.

A aby toho nebolo malo, tak UAE, konkretne Dubai nakupuje dalsie pristavy vo svete a stane sa 3. najvacsim prevadzkovatelom pristavov na svete. :arrow:

Dubaj s plným mešcom peňazí nakupuje prístavy - http://www.dialnice.info/viewtopic.php?t=2240

UAE/SAE jednoducho skutocne investuju po celom svete do roznych akcii, firiem atd. a premienaju svoje ropnedolare do realnych investicii uz teraz. Preto tam su take atrakcie, ktore nie su nikde vo svete - zimny svet, letny svet. V zimnom pada normalne sneh a je tam zjazdovka, lanovka atd. (je to so strechou, ked vonku je normalne teplo) a letny svet je tiez "areal", kde su umele vlny atd. :wink:
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36

Odoslaťod Adaios » 22. Dec 2005 00:31

Pridal som foto dialnic v Libanone:

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=543

Alexandros sem pridal foto hlavnej dopravnej tepny v Dubai (Spojene Arabske Emiraty) - cesta sejka Zayeda:

http://www.dialnice.info/viewtopic.php?t=2314 ... 8)

A nakoniec som ja pridal este dve foto dialnic v Spojenych Arabskych Emiratoch, tiez Dubai:

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=606
http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=631 ... 8)
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36

Odoslaťod Dialniciar » 15. Jan 2006 19:31

Takto sa parkuje v Kuvajte. :arrow:

Obrázok
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 20:16

Odoslaťod eucitizen » 16. Jan 2006 11:27

Dy,

Len skoda ze fotka je z Izraelu, pozri sa na SPZtky a vzadu napravo je plagat s zidovskim pismom. :D
Obrázok používateľa
eucitizen
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 14
Založený: 04. Feb 2005 01:43

Odoslaťod Adaios » 16. Jan 2006 23:35

eucitizen napísal:Dy,

Len skoda ze fotka je z Izraelu, pozri sa na SPZtky a vzadu napravo je plagat s zidovskim pismom. :D


eucitizen - ty na tie znacky aut vidis :?: ... lebo zlta farba je v roznych statoch sveta (aj v F). :wink:
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36


Odoslaťod eucitizen » 17. Jan 2006 02:01

Adoas,
F predne SPZtky su biele.
Ale hlavne vzadu je ten plagat kde je ziodovske pismo a nie arabske :D
Obrázok používateľa
eucitizen
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 14
Založený: 04. Feb 2005 01:43

Odoslaťod Adaios » 17. Jan 2006 18:56

eucitizen napísal:Adoas,
F predne SPZtky su biele.
Ale hlavne vzadu je ten plagat kde je ziodovske pismo a nie arabske :D


Je ale niekolko statov vo svete aj arabskych ktore maju zlte znacky, takze ja by som to na zaklade znaciek na 100% netvrdil a ani ohladom nejakeho plagatu v pozadi - pretoze v "arabskych" statoch aj akokolvek naklonene USA su rozne "provokacne plagaty" a rozny vyznam to ma pri reklame atd.

Tato foto je znama na viacerych "zabavnych strankach" a vsade je tam jasne uvedene "Parking in Kuwait". ... Dokonca aj ten "styl" arcitektury a vozoveho parku je skor blizsi "Arabom" ktori maju ropu a nieco z nej buduju.

Mozem sa mylit, ale skor by som dal za pravdu Dy. :wink:
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36

Odoslaťod eucitizen » 18. Jan 2006 01:35

Takto vyzeraju SPZtky v Kuvajte:

http://www.worldlicenseplates.com/world/AS_KUWA.html

A takto v Izraeli:

http://www.worldlicenseplates.com/world/AS_ISRA.html

Tak este stale si myslis ze fotka je z Kuwaitu? :wink:

Preklep update by B;
Obrázok používateľa
eucitizen
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 14
Založený: 04. Feb 2005 01:43

Odoslaťod Adaios » 19. Jan 2006 20:31

eucitizen napísal:Takto vyzeraju SPZtky v Kuvajte:

http://www.worldlicenseplates.com/world/AS_KUWA.html

A takto v Izraeli:

http://www.worldlicenseplates.com/world/AS_ISRA.html

Tak este stale si myslis ze fotka je z Kuwaitu? :wink:

Preklep update by B;


eucitizen,

OK. Je to inak zaujimave. :wink:
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36

Odoslaťod Adaios » 28. Jan 2006 22:03

Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36

Odoslaťod Lenny » 25. Feb 2006 03:34

Češi, konkrétně Pragoprojekt projektoval silnice a dálnice v Iraků, konkrétně:
- silnici Taslooja - Derbendikhan, 1972 - 1974
- most Hilla, 1974 – 1976
- mosty v Iráku, 1978 - 1984
- most Daura a příjezdy, Bagdád, 1979 – 1995
- mezinárodní letiště Bagdád, 1980 – 1986
- dálnice D1 Bagdád – Samava, 1982 - 1990
- dálnice D2 Bagdád – Mosul, 1983 – 1986
- Um - Quaser Tunel, Irák, 1988 – 1989

V Kuvajtu projektoval mosty, vodohospodářské objekty, odvodnění v letech 1987 – 1995 a Íránu Systém trolejbusové dopravy v Teheránu v letech 1991 - 1993
Lenny - Búrka Thór bude zurit na zemi
Lenny
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 85
Založený: 19. Júl 2005 23:09
Bydlisko: CZ - tam na druhém břehu Moravy

Odoslaťod Adaios » 03. Mar 2006 21:24

Lenny napísal:Češi, konkrétně Pragoprojekt projektoval silnice a dálnice v Iraků, konkrétně:
- silnici Taslooja - Derbendikhan, 1972 - 1974
- most Hilla, 1974 – 1976
- mosty v Iráku, 1978 - 1984
- most Daura a příjezdy, Bagdád, 1979 – 1995
- mezinárodní letiště Bagdád, 1980 – 1986
- dálnice D1 Bagdád – Samava, 1982 - 1990
- dálnice D2 Bagdád – Mosul, 1983 – 1986
- Um - Quaser Tunel, Irák, 1988 – 1989

V Kuvajtu projektoval mosty, vodohospodářské objekty, odvodnění v letech 1987 – 1995 a Íránu Systém trolejbusové dopravy v Teheránu v letech 1991 - 1993


To je znama zalezitost, ze Ceskoslovensko malo svojich ludi v arabsky hovoriacich krajinach - hlavne inzinieri a dnes je to presne tak isto - len uz chodia inzinieri aj z CR aj z SR. Kuvajt, Irak, UAE, ... :wink:
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36

Odoslaťod Adaios » 16. Mar 2006 20:41

Vysoké ceny ropy prinášajú arabským štátom prosperitu. :arrow:

http://www.dialnice.info/viewtopic.php?t=3168

Z clanku :arrow:

1. Saudská Arábia hospodárila s prebytkom rozpočtu 58 miliárd USD. Stavebný priemysel, telekomunikačná oblasť a odvetvie transportu zaznamenali rast 6 až 10 %. V päťročnom pláne sa ráta s realizáciou železničného projektu Jeddah-Rijád, výstavbou letiska Jeddah.

2. Spojene Arabske Emiraty (SAE - anglicka skratka je UAE) podnikli rozsiahle kroky, aby diverzifikovali svoj dominantný ropný sektor. Prognóza hrubého domáceho produktu (HDP) hovorí o 6-% raste. Dubaj presadzuje predovšetkým rozvoj zón voľného obchodu. Zóny Media City, Health Care City, Internet City a Knowledge Village sú združené do zóny voľného obchodu Jebel Ali Free Zone. Táto zóna patrí medzi najväčšie na svete a pre zahraničné podniky je veľmi atraktívna. Po vzore Dubaja chcú takéto zóny budovať aj emiráty Sharjah, Ras, Khaiman a Ayman. Za posledných 20 rokov sa v krajine do infrašturktúry a stavebníctva investovalo viac ako 130 miliárd EUR, čo je v prepočte 4,88 bilióna SKK. V samotnom Dubaji sa v súčasnosti realizujú projekty v hodnote 200 miliárd EUR. K najvýznamnejším investičným zámerom patrí budovanie ciest a metra v Dubaji, vybudovanie 3 umelých ostrovov, výstavba luxusných hotelov, oddychových a relaxačných zariadení a nákupných centier.

...

Treba tiez napisat ze Dubai je dnes centrom celej krajiny UAE, a takisto tu maju sidla mnohych svetovych firiem a diplomatickych misi. Projekty su dokonca uz vacsie ako je suma 200 mld. EUR. Dominantne slovo tu ma stat nie PPP. Takmer vsetko je v rukach "emira" ale je to stat, nie je to PPP - ktore vsak tiez niektore projekty realizuje.

...

Krajiny ako UAE alebo Brunei alebo Iraq (pred vojnou a pred hospodarskymi sankciami - vysoka zivotna uroven) alebo Kuwait alebo ... "tazia peniaze" hlavne z ropy ale tu je vidiet ze UAE dokazali za 40 rokov cele svoje hospodarstvo vybudovat (oceliarstvo neexistovalo, financny raj neexistoval, problemy s vodou existovali, ...) tak ze dnes ma podiel ropy na celkovych prijmoch tejto krajiny uz menej ako 50% a planom je postupne dokazat max. 1/3 co pri financnych prebytkoch a socialnej pomoci bude znamenat ze tento stat dokaze existovat aj bez ropy. Nikto neveril pred 40 rokami - dnes zase vela ludi neveri. UAE ma velmi dobre vztahy s arabskymi krajinami - aj s USA aj s EU aj s vela krajinami na Azia svetadiel, vzdelanych ludi, relativne dobre prava zien, ... tato krajina si stanovuje extremne ciele - ale zatial ich vzdy dosiahla. Je tu jediny 6* hotel sveta a planuje sa stavat 7* alebo 8*. Je tu na dosah luxus pre vsetkych (ceny napriklad elektroniky v Dubai su o 40% mensie ako v EU) a neuveritelny luxus dostupny len pre tych najbohatsich ludi na svete - pre "hornych 10 000" z kazdej krajiny.

...

A hlavne oblasti kam sa investuje su stavebnictvo a energetika. Ale to nie je cielom "zivit" vacsinou hlavne zahranicne firmy a "davat svoje cierne zlato prec", ... cielom je prave odstranit "zavislost" z dnesnych hlavnych prijmov - z ropy a zemneho plynu a to sa da dosiahnut - len cez stavebnictvo a zmenenu strukturu energetiky.

...

Taketo postupy sa nedaju uplatnit takmer nikde na svete pre zakladne nedostatky - neexistencia ropy a zemneho plynu alebo inych surovin atd.

...

A nie kazdy stat ktory ma ropu je na takej urovni ako UAE - celkovo v UAE nie je chudoba ani kriminalita. ...

...

Vela ludi na svete hovori ze "niekto tych Arabov musi kontrolovat, ze nemozu ohrozovat cely svet ropou ktora patri vsetkym ludom na svete", ... preto existuje OPEC a sidlo je kde :?: - preto nie kazdy stat je v OPEC. ... Ale USA, Rusko, Nigeria, ... maju ropu - ale USA ju netazia, Rusko nema vacsie kapacity, Nigeria je politicky nestabilna krajina. ... a mohla by byt ropa kazdeho z nas - ale nie je tomu tak ani pri vode, jedle, obleceni, ... to co patri susedovi - to nie je moje.


Tento prispevok sa priamo dotyka dopravnej infrastruktury, podobne aj energetiky - ale je umiestneny v tejto teme z logickych dovodov. :wink:
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 21:36


Odoslaťod Dialniciar » 07. Aug 2006 21:31



Sú to diaľnice v Iráne. Irán nie je chudobná krajina. Motorizácia je na vysokom stupni rozvoja. :o

Kuvajt, Bahrajn, Spojené Arabské Emiráty, Irak, Irán, Sýria, Libanon atď. - všade sú tu diaľnice. V Libanone ich budovala ešte Sýria na posilnenie vzťahov. Tieto krajiny majú ropu. Lacný benzín. Autá. A tak aj cesty a diaľnice. 8)
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 20:16

Odoslaťod Dialniciar » 07. Aug 2006 22:17

Dy napísal:


Sú to diaľnice v Iráne. Irán nie je chudobná krajina. Motorizácia je na vysokom stupni rozvoja. :o

Kuvajt, Bahrajn, Spojené Arabské Emiráty, Irak, Irán, Sýria, Libanon atď. - všade sú tu diaľnice. V Libanone ich budovala ešte Sýria na posilnenie vzťahov. Tieto krajiny majú ropu. Lacný benzín. Autá. A tak aj cesty a diaľnice. 8)


Doplnenie ďalších dopravných tepien v hlavnom meste Sýrie, v Damašku. :arrow:

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=1355
http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=1356
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 20:16

Stavebníctvo a doprava na arabskom polostrove do r. 2006

Odoslaťod Dialniciar » 15. Dec 2006 12:02

Saudská Arábia

Stavebníctvo:

Stavebnictví se podílí na tvorbě HDP kolem 7,5 % a má dobrou perspektivu dalšího růstu vzhledem ke značným potřebám budování infrastruktury - ročně za více než 10 mld. USD.

Doprava:

Infrastruktura je značně rozvinuta a její rozvoj dále rychle pokračuje. V zemi je více než 155 tis. km zpevněných cest, z toho více než 48 tis. km asfaltových silnic, z toho 5 tis. km převážně velmi kvalitních dálnic a rychlostních silnic. Dálniční infrastruktura je rovněž rozvinutá, čerpací stanice, motely, motoresty, obchody jsou hustě rozmístěny zejména u větších sídel, v případě motelů a motorestů je nutno počítat s podstatně nižším standardem, než je obvyklý v evropských zemích. Není obvyklé, že se řidič u čerpací stanice obsluhuje sám, až na výjimky je vždy k dispozici obsluha, účet je předkládán pouze na vyžádání.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/sa ... 150/37785/


Spojené arabské emiráty

Stavebníctvo:

Podíl stavebního sektoru na celkové tvorbě GDP se pohybuje kolem 7%, ve stavebnictví je ale zaměstnáno nejvíce pracovních sil v soukromém sektoru - 20,3% (dále např. obchod a služby 19,5%, průmysl 13%). Prudký rozvoj stavebnictví je viditelný doslova na každém kroku. Vedle běžné výstavby se developerské společnosti předhánějí v prezentaci co nejprestižnějších projektů, které jsou posléze realizovány v rekordním tempu. U těch známějších projektů je aktuální stav následující:

Burj Dubai - Dubaj už sice má nejvyšší hotel světa v podobě superluxusního Burj al-Arab, ale zanedlouho získá i další primát. Bude jím nová nejvyšší budova světa Burj Dubai s předpokládanou výškou 705m, nejodvážnější odhady hovoří dokonce o 900 metrech (zatím nejvyšší budovou světa je „Taipei 101" - 507m). V červnu 2006 je postaveno 50 pater z celkem plánovaných 200, stavba pokračuje tempem jedno až dvě podlaží za týden a dokončení je plánováno v roce 2008. (www.burjdubai.com)

Palm Islands - doposud největší uměle vytvořené ostrovy na světě, luxusní vily si v předprodeji kupují i světové celebrity z oblasti show-businessu a sportu. První komplex Palm Jumeirah měl být dokončen začátkem roku 2006, kvůli nepředpokládaným technickým problémům (sesuvy již nasypaného a zpevněného podloží) je odložen na rok 2008. Stejně tak se zpožďují i Palm Jebel Ali (z 2008 na 2009) a nový komplex Palm Deira (z 2009 na 2015).

The World - čtyři kilometry od pobřeží vzniká obdobný projekt 300 umělých ostrovů, které společně vytvoří podobu mapy světa. Na mořské dno bude postupně uloženo 31 mil tun kamenů a 321 mil m3 písku tak, aby byla investice dokončena do konce roku 2008. Již nyní je většina ostrovů nad hladinou moře.

Dubailand - rozměry (279 km2) a náklady (7 mld USD pouze první fáze) zatím nejrozsáhlejší dubajský megaprojekt, inzerovaný jako budoucí největší a nejzábavnější turistická atrakce na světě. 65 jednotlivých projektů, které byly již představeny veřejnosti (např. Dinosaur World, Sport City, Mall of Arabia, Snow World atd.), má přilákat do roku 2010 15 mil nových turistů ročně. S tím je spojena výstavba infrastruktury, hotelů, ubytovaní pro 300.000 zaměstnanců apod. Otevření první části parku je plánováno v roce 2006. (www.dubailand.ae)

Hydropolis - první podmořský hotel ve vzdálenosti cca 300m od pobřeží a v hloubce 20m. Nad hladinou moře se bude nacházet pouze pláž a přijímací recepce, 220 luxusních pokojů je pod vodou. Výstavba bude zahájena v roce 2006.

The Mall of the Emirates - největší nákupní centrum na Blízkém východě, jeho součástí je i sjezdovka Ski Dubai dlouhá 400 m, pokrytá 6.000 t přírodního sněhu. V dubnu 2006 byla dokončena i hotelová část, jejiž specialitou je několik pokojů ve stylu švýcarských horských chat, které mají okna jak na sjezdovku, tak na nedalekou pláž.

Bawadi - plánovaná soustava hotelů, která zdvojnásobí současnou ubytovací kapacitu Dubaje. Jako obdoba lasvegaského Stripu budou hotely a s nimi spojené sportovní haly, divadla, restaurace apod. rozmístěny podél 10km hlavní silnice, která vede do vnitrozemní pouště. Kapacita Bawadi bude 29.200 pokojů pro 3,3 mil turistů ročně, m.j. se plánuje největší hotel světa Asia-Asia s 6.500 pokoji v komplexu, který je replikou Petronas Towers, Taipei 101 a Burj Dubai. Všechny plánované hotely jsou v podstatě kopií známých světových staveb, tzn. architektonicky nepřináší Bawadi nic nového, pouze rozsah projektu je neuvěřitelný.

Spolu s rozvojem turistického ruchu a kongresové a veletržní turistiky jdou ruku v ruce další projekty. Kromě rozšíření stávajícího dubajského letiště o Terminal 3 (hodnota investice 4,1 mld. USD) se především mluví o novém letišti Dubai World Central (původně Jebel Ali Airport City), které po dokončení bude největší letiště na světě schopné odbavit 120 mil cestujících ročně. Práce na výstavbě začaly již v roce 2005 a investice mají přesáhnout 8,1 mld. USD.

Stavebnictví se rozvíjí i v sousedním emirátu Abu Dhabi. Zásadní změna nastala v loňském roce, kdy se po úmrtí zakladatele federace šejcha Zayeda (listopad 2004) dostala do vrcholných výkonných pozic státní správy nová generace, která měla možnost získat vzdělání na západních universitách a mezi nimiž hraje hlavní roli současný korunní princ emirátu šejch Mohammad bin Zayed al Nahyan. I když to nikdo naplno nepřizná, ze všech vystoupení abudhabských politiků a ekonomů vyznívá jasné poselství - Abu Dhabi se chce Dubaji nejen vyrovnat, ale v mnoha směrech i předstihnout. Má přitom finanční předpoklady zvládnout rozvoj lépe a bez negativ, se kterými Dubaj aktuálně zápasí (ohrožené životní prostředí, poddimenzovaná silniční infrastruktura a d.).

V tomto kontextu byl oznámen nový projekt v hodnotě 27 mld USD - přeměna sousedního ostrova Saadiyat v mezinárodní turistické centrum typu egyptských letovisek Hurghada nebo Sharm el Sheikh. Na ostrov, který má rozlohu 27 km2 a který je od Abu Dhabi vzdálen pouze 500 metrů, povedou 2 mosty, každý s 10 jízdními pruhy. Na ostrově se plánuje postavit ve třech fázích celkem 29 hotelů (včetně jednoho 7-mi hvězdičkového resortu) se 7.000 pokoji, 2 golfová hřiště, 3 maríny, 8.000 luxusních vil a 38.000 apartmentů. Zachována bude unikátní část ostrova s mangrovníkovým porostem. Jednotlivé části budou otevírány průběžně, ukončení výstavby je plánováno na rok 2018.

Již dříve avizované nové projekty v Abu Dhabi zahrnují m.j. International Airport Redevelopment (7 mld USD), Al Reem Island (12 mld USD) a Al Raha Beach Development (15 mld USD). Další projekty budou zcela jistě následovat - na rozdíl od Dubaje, který si ostrovy musí uměle budovat (Palm Islands, The World), je v nejbližším okolí Abu Dhabi přes 200 přírodních ostrovů, které se přímo nabízejí pro rozvoj turistiky.
Ještě jeden světový primát získá v nejbližší době Abu Dhabi - pro hlavní dvoranu Zayed Grand Mosque se vyrábí největší koberec na světě, ručně tkaný peršan s plochou 5.700 m2 a váhou přes 45 tun.

Doprava:

Základními znaky současné dopravní infrastruktury je 6 mezinárodních letišť (po jednom v pěti emirátech, šesté ve městě Al Ain v emirátu Abu Dhabi), 7 námořních přístavů a cca 3.500 km silnic a dálnic. Šestiproudé dálnice (v noci osvětlené) spojují hlavní města jednotlivých emirátů, vybudován je již i obchvat Dubaje spojující Jebel Ali se severním emirátem Ra''s al-Khaimah (Emirates Road). V Dubaji byla v loňském roce zahájena výstavba metra, resp. městské dráhy typu německého S-Bahn. Do roku 2010 postaví konsorcium firem vedené Mitsubishi Corp. 2 linky lehké nadzemní dráhy v celkové délce 70 km s 55 stanicemi. Projekt má rozpočet 3,4 mld. USD. Očekává se, že díky přepravní kapacitě 1,2 mil. cestujících/den dojde k ulehčení dnešní kritické dopravní situaci v Dubaji.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/sa ... 520/38495/


Omán

Stavebníctvo:

Stavebnictví se podílí na tvorbě HDP necelými 3 % a má dobrou perspektivu dalšího růstu, zejména s ohledem na rychlý rozvoj těžby zemního plynu, výstavbu nových průmyslových závodů a plánovaný rozvoj cestovního ruchu.

Doprava:

Infrastruktura je více rozvinutá především kolem hlavních sídelních oblastí. Na cca 25 tis. km prašných cest připadá téměř 12,5 tis. asfaltových silnic, z toho 780 km dálničního typu. V Ománu je registrováno cca 43 tis. motorových vozidel, z toho zhruba tři pětiny tvoří vozidla soukromá.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... an0106.doc


Bahrajn

Stavebníctvo:

Stavebnictví se podílí na tvorbě HDP zhruba 3,8 % a má dobrou perspektivu dalšího růstu, zejména s ohledem na rychlý rozvoj turistiky, výstavbu nových průmyslových závodů v rámci průmyslové diverzifikace a dále v návaznosti na realizované rozšiřování území zasypáváním pobřežních mělčin a výstavbu nových center pro poskytování služeb (bankovnictví, finance – ve výstavbě tzv. Financial Harbour).

Doprava:

Infrastruktura je velmi rozvinutá a její rozvoj nadále pokračuje. Na ostrově je cca. 2 700 km kvalitních silnic s pevným povrchem (z toho přes 400 km dálnic) a silniční síť je spojena s pevninou 27 km dlouhým mostem do Saúdské Arábie s hraničním přechodem na umělém ostrově. Uvažuje se také o vybudování podobného mostu na Katar v délce asi 42 km, a to v horizontu cca příštích 3 let.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... jn0106.doc


Libanon

Stavebníctvo:

V souvislosti s poválečnou obnovou Libanonu (a Bejrútu) zaznamenalo stavebnictví v Libanonu v 90. letech obrovský boom. Od roku 1996 do válečného konfliktu v Libanonu v létě 2006 se rozvoj zpomaloval, stavebnictví ale stále představovalo významnou oblast libanonské ekonomiky. Na HDP stavebnictví přispívalo zhruba 9 %.

Nedávný válečný konflikt mezi libanonským šíitským hnutím Hizbulláh a Izraelem způsobil nemalé škody na obydlích a infrastruktuře a lze očekávat, že v nadcházejícím období dojde v rámci této poválečné obnovy Libanonu k rozmachu stavebnictví až na úroveň z roku 1996.
V minulých letech byla pozornost stavebnictví upoutána za dokončování velkolepé obnovy centra Bejrútu a na výstavbu nových hotelů, turistických zařízení a rezidenčních komplexů (včetně nákupních center, multikin, restauračních zařízení a dalších služeb), a to hlavně v Bejrútu a jeho okolí. V současné době jsou ve výstavě hotely o celkové kapacitě kolem 3.000 pokojů.

Válečný konflikt v Libanonu v létě 2006 přinesl velké škody na obydlích a infrastruktuře (viz i www.mzv.cz/beirut, kapitola Postkonfliktní obnova Libanonu). Došlo ke zničení na cca 30.000 bytových jednotek (o hodnotě cca 2,406 mld. USD), zničení či poškození 137 úseků silnic a 107 mostů (o celkové hodnotě 429 mil. USD), poškození 3 letišť (55 mil. USD), 34 škol a 5 nemocnic (34 mil. USD). Domy byly zničeny a poškozeny zejména na jižních územích Libanonu (1.489 budov) a na jižním předměstí Bejrútu (326 budov, z toho 269 v šíitské čtvrti Haret Hrejk). Poválečná obnova skrývá dle odhadů ekonomů oživení stavební intenzity na dobu kolem roku 1996.

Doprava:

Infrastruktura byla těžce poškozena občanskou válkou a její obnova tvoří již od roku 1990 nedílnou součást rekonstrukce země. Opětovně infrastruktura utrpěla vážné škody při nedávném válečném konfliktu mezi libanonským šíitským hnutím Hizbulláh a Izraelem v létě 2006. Libanonská Rada pro rozvoj a rekonstrukci CDR (Council for Development and Reconstruction) odhaduje tyto škody na na 958 mil. USD, přičemž 429 mil. USD spadá na 137 poničených silnic a 78 zničených a dalších 29 poškozených mostů, 55 mil. USD na 3 poničená letiště, 244 mil. USD na škody v energetice (včetně rozvodů, zásobníků na paliva, transformačních stanic apod.), 116 mil. USD na škody v telekomunikacích (zejména poničené vysílače) a 80 mil. USD na škody ve vodohospodářství (zejména poničené rozvody pitné vody a kanalizace).

Cestná doprava

Libanon disponuje 7.137 km silnic různých kategorií, a dalšími zhruba 10.000 km silnic, které správně spadají pod radnice. 756 km silnic tvoří mezinárodní silnice, 1.991 km silnice 1. třídy, 1.597 km silnice 2. třídy a 2.793 km místní silnice. Většina silnic neodpovídá mezinárodním standardům a vyžaduje stálou a finančně náročnou údržbu. Výstavba nových silnic patří k tradičním každoročním projektům plánů Rady pro rozvoj a rekonstrukci (CDR). Podle plánu projektů CDR pro léta 2003-2005 mělo být do výstavby a oprav silniční infrastruktury směřováno 227,14 mil. USD.

Poničení řady úseků silnic a mostů je důsledkem válečného konfliktu mezi libanonským šíitským hnutím Hizbulláh a Izraelem z léta 2006. CDR odhaduje tyto škody celkem na 429 mil. USD. Uvádí, že došlo k poničení 137 silnic a 107 mostů, přičemž 78 bylo zničeno. Kompletní seznam zničených mostů je k dispozici na obchodně-ekonomickém úseku Velvyslanectví v Bejrútu. K polovině září 2006 byla řada mostů nahrazena pontonovými či objížďkami. Hlavní trasy jsou tak propustné, i když za cenu časových prodlev způsobených velkými dopravními zácpami. Obnova řady mostů bude sponzorována jak zahraničními, tak místními donory (politiky, bankami, velkými společnostmi; viz www.mzv.cz/beirut, kapitola Poválečná obnova Libanonu).

K důležitým projektům v oblasti výstavby silniční infrastruktury před vypuknutím konfliktu v létě 2006 patří zejména projekt bejrútské městské dopravy (Beirut Urban Transport Project). Jeho cílem je usměrnění provozu v Bejrútu, modernizace veřejné dopravy, zlepšení propustnosti do Bejrútu z různých příjezdových směrů a regulování parkování na ulicích ve vybraných oblastech. Celková hodnota projektu je 115 mil. USD, velkou část těchto nákladů hradí Světová banka. Díky tomuto projektu byla v příjezdových oblastech do Bejrútu vystavěna řada mimoúrovňových křížení a nových víceproudových silnic dálničního typu. Dopravní propustnost města však nadále zůstává problémem a čeká na další urgentní řešení. Důvodem je velké množství aut (zaregistrovaných je kolem 3 mil., s prostředky veřejné dopravy, vozy taxi, nákladními a diplomatickými vozy celkový počet automobilů dosahuje odhadem až 4 mil.) soustředěných zejména do Bejrútu a jeho okolí a ne příliš fungující systém hromadné veřejné dopravy. Počet vozů na osobu/rodinu je jeden z nejvyšších na světě.

Na zajištění hromadné veřejné dopravy v Bejrútu participuje i společnost Karosa/Renault, která v letech 1996 a 1997 městu dodala 200 ks autobusů. Jejich provoz je však od počátku provázen řadou technických problémů, v současnosti je využíváno kolem pouhých 40 vozů. Vedle Karos využívá bejrútská městská hromadná doprava autobusy CAIO střední kapacity (licence Mercedes vyráběná v Brazílii), Berliet a Mitsubishi. Pro potřeby fungování městské hromadné dopravy vláda předpokládá v brzké době nákup 200 nových autobusů.

Další informace o dokončených a připravovaných projektech v oblasti silniční infrastruktury je možné získat na www.cdr.gov.lb.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/li ... 328/35627/


Palestína

Stavebníctvo:

Federace palestinských průmyslových a obchodních komor odhaduje, že v letech 2003 a 2004 klesl průměrný počet zaměstnanců ve stavebnictví o 40%. Nejvíce utrpěly podniky s 10-25 zaměstnanci.

Doprava:

Infrastruktura byla po léta izr. okupace zanedbávána a dokonce ničena. Proto také po dlouhá léta velkou část veřejné insfrastruktury zabezpečovala UNRWA a nevládní organizace. Nyní je velká část projektů v infrastruktuře financována formou donorské pomoci včetně rekonstrukce projektů, zničených izr. útoky.

Náklady na rekonstrukci a rozvoj infrastruktury kryjí z cca 90% donorské země ve spolupráci s pal. institucí pro rekonstrukci PECDAR, PNS přispívá de facto symbolicky. Světová banka počítá, že v letech 2005-2008 bude do infrastruktury zainvestováno cca 500 mil. USD (v případě, že situace zůstane stejná) až 900 mil. USD (v případě, že dojde k pozitivnímu vývoji v pal.-izr. konfliktu).

Cestná doprava:

Navzdory obnově a budování místních a zemědělských silnic a cest v posledních 10 letech zůstává doprava jedním z největších problémů pal. ekonomiky. Pohyb lidí a zboží zůstává obtížný a nákladný a celkové řešení tohoto problému bude možné pouze v případě mírového řešení. ZB a G jsou odděleny, jejich jednotlivé části rozděleny na oblasti A,B a C (kam mají Pal. omezený přístup. Převážná část donorských projektů se soustředí na oblasti A a B. Tyto oblasti však na ZB nejsou teritoriálně kompaktní. Základem dopravní sítě jsou silnice vybudované před r. 1948 za britského mandátu, později udržované na základě priorit na různé úrovni. Síť vyžaduje rozsáhlé opravy (cca 50% je ve špatném stavu) a měla by umožnit spojení mezi cca 500 pal. obcemi na PÚ. Podle údajů World Bank z 12/2004 byla celková délka pozemních komunikací 5 220km, z toho 2870km s pevným povrchem, 2 400km s nezpevněným. Hlavní tahy představují 620km. Regionální cesty 850km, městské komunikace 1 400km. Izrael ovládá kromě interní dopravy i externí přístup na silnice do Egypta, Jordánska, Izr. i leteckou a námořní dopravu do těchto zemí.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... na2005.doc


Sýria

Stavebníctvo:

Stavebnictví je doménou státních firem, které zabezpečují cca 70% celkové potřeby trhu a naprostou většinu státních zakázek. Soukromé firmy jsou sice flexibilnější a rychlejší (mají cca 4x kratší dodací lhůty oproti státním firmám), nicméně nemohou cenově konkurovat firmám státním, které mají levnější pracovní sílu i materiály vyráběné jinými státními firmami (např. cement). Vzhledem k jejich rychlosti, flexibilitě a vyšší kvalitě prací se proto soukromé firmy zaměřují na individuální a družstevní bytovou výstavbu a dopravní projekty. Dodavatelsky náročnější stavby (továrny, hotely, rekreační centra) získávají většinou konsorcia zahraničních firem, z drtivé většiny arabských (Saudská Arábie, Egypt, Libanon). Podíl stavebnictví na tvorbě hrubého domácího produktu je nízký, v roce 2005 byl podle syrské statistiky 4%. Stavebnictví zaměstnává 12,5% práce schopného obyvatelstva.

Doprava:

Silniční síť je na relativně dobré úrovni, veškerá centra jsou propojena asfaltovými vozovkami, severojižní tah (jordánská hranice-Aleppo) je dálničního charakteru. V r. 2004 dosáhla silniční síť 46 753 km. Vzhledem k vysokému celnímu a daňovému zatížení osobních vozidel je celkový počet automobilů katastrofálně nízký a řadí Sýrii s cca 23 automobily na 1000 obyvatel na poslední místo z arabských zemí (podle syrské statistiky celkem v r. 2004 bylo 829 tis. kusů, z toho 181 tis. osobních vozidel, 224 tis. vozů pick-up a 138 tis. nákladních vozidel). Drtivou většinu prodaných vozidel až do nedávna tvořily proto pick-upy a minivany, kde není clo tak vysoké. Tyto vozy si spotřebitelé upravovali na sedany. V roce 1999 se proto dovezlo jen cca 4.000 osobních, avšak 33.000 nákladních vozidel (včetně pick-upů), v roce 2004 byl dovoz osobních vozů 3.500 kusů a nákladních 22.000 kusů. Po zmírnění dovozních podmínek v červnu 2005 zaznamenal dovoz osobních vozidel značný nárůst. Dle údajů ministerstva ekonomiky je 40% vozového parku starší r. 1980 s tíživým dopadem na životní prostředí.V r. 1999 se Sýrie připojila k dohodě TIR.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ie0606.doc


Jordánsko

Stavebníctvo:

Bytová výstavba v roce 2005 prošla zajímavým vývojem, když meziročně mírně poklesl počet vydaných stavebních povolení, zároveň však o 13% vzrostl ukazatel zastavěné plochy. Tento zdánlivý rozpor jen potvrzuje všeobecně známý fakt, že hybateli stavebního trhu jsou zejména movití Iráčané, kteří se natrvalo usazují v Jordánsku. Tito jedinci investují své finanční prostředky do luxusní bytové výstavby, především pak do nově rostoucích rozlehlých vil v okolí Ammánu.

Takřka o 50 % vzrostl ukazatel zastavěné plochy v nebytové výstavbě. Zde jsou stimulátorem poptávky nově vznikající sklady či výrobní haly, jež se staví v průmyslových zónách či v Aqabské volné zóně a dále i hotelové komplexy stavěné u Mrtvého moře či v Aqabském letovisku.

Masivní bytová výstavba je tradičně k zaznamenání zejména v Ammánu (36% veškerých stavebních povolení), v o něco menší míře pak i v průmyslovém Irbidu (20 %).

O nevídaném boomu ve stavebnictví výmluvně hovoří i finanční ukazatele: v roce 2005 vykázal realitní trh obrat ve výši 5 mld. USD, meziročně se jednalo o takřka 80%-ní nárůst!

Doprava:

Zeměpisná poloha předurčuje Jordánsko k úloze dopravního a komunikačního centra. Tento potenciál je využíván zejména nyní, tj. v období, kdy dochází k postupné rekonstrukci poválečného Iráku.

Silniční síť s pevným povrchem v délce cca 7.200 km je dostatečně hustá a na blízkovýchodní poměry i relativně kvalitní. V posledních letech bylo dobudováno nebo rekonstruováno několik důležitých spojení, výraznou silniční obměnou aktuálně prochází i na auta předimenzovaný Ammán, v brzké době se začne s výraznou silniční přestavbou průmyslové Zarqy.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ko0906.doc


Irak

Stavebníctvo:

V sektoru stavebnictví došlo v roce 2001 ke zjevnému oživení, a to zejména v oblasti bytové výstavby. Na základě rozhodnutí schváleného v červnu 2000 o zlepšení podmínek bydlení obyvatelstva, dle nichž mělo být zbudováno na 300 tisíc nových bytových jednotek, uvolnila vláda v rámci programu "ropa za potraviny" 750 mil. USD na nákup stavebních materiálů. Ještě v roce 2000 bylo vystavěno více než 8 mil. m2 obytné plochy a výstavba poskytla 267,000 pracovních míst. Stavební pozemky na zbudování bydlení pro jednu rodinu jsou přidělovány zdarma. Počet povolení k výstavbě nových obytných domů a rekonstrukcí domů existujících se zvýšil z 2,000 v roce 1996 na 17,140 za první čtyři měsíce roku 2001. Množství vydaných povolení v období od 1. května do 31. srpna 2001 dosáhlo 27,418, což představuje nárůst o 60% ve srovnání s předchozím čtyřměsíčním obdobím. Odhady pro rok 2001 hovoří o více než 18 mil. m2 obytné plochy, která představuovala 70.000 nových bytů.
Místní dodavatelský sektor však nebyl schopen udržet krok s poptávkou a ceny cementu a cihel rychle vzrostly. To způsobilo, že někteří ze stavebníků museli odložit nebo přerušit stavební nebo rekonstrukční práce. Aby byly pokryty rostoucí požadavky stavebního sektoru, hodlaly tři irácké cementárny zvýšit roční produkci cementu ze stávajících 6.0 mil. tun na 8.5 mil. tun.

Doprava:

V dopravním systému zaujímá vedoucí místo automobilová doprava. Silniční a dálniční síť o délce cca 40.000 km, která byla vystavěna zahraničními společnostmi ještě před zahájením sankcí, měla širokou vnitrostátní strukturu a dobré napojení na mezinárodní přechody. Bombardování v roce 1991 se zaměřilo na silnice a mosty a mnohé z nich zničilo (107 ze 132 mostů). Díky snaze irácké vlády se podařilo většinu z nich obnovit. Během roku 2000 bylo dodáno 1.786 ks nákladních automobilů, které sice napomohly rozšířit a obnovit více než 20 let starý automobilový park, avšak celková potřeba by byla mnohem vyšší. V témže roce bylo dovezeno 12 mil. tun zboží, celková dopravní potřeba přepravy byla kalkulována mezi 25 -30 mil.tun.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/ir ... 952/10763/


Irán

Stavebníctvo:

Stavebnictví je v současnosti nejdynamičtějším oborem průmyslové výroby v Íránu vykazující menší nárůst oproti roku 2001: v roce 2002 to bylo 19,6%, především v obytné výstavbě v městských aglomeracích. V samotném Teheránu bylo v roce 2001 vydáno 20.000 stavebních povolení (nárůst o 60,2% proti min.roku). Rozdělení celkových investic (29.218 mld. IRR) je 58% Teherán, 20% velká města, 26% menší města.

Nekoordinovaná výstavba v sev.části Teheránu nakonec vedla ke zjištění korupční aféry na magistrátu města Teherán a k následnému odstoupení celé rady a k novým volbám v roce 2003. Stavebnictví se na tvorbě HDP podílí 3,5%. Narůstající koncentrace ekonomicky aktivního obyvatelstva ve městech se projevuje rovněž i zvýšenou poptávkou po bydlení, což má za následek i nárůst nájemného a podnikání ve stavebnictví se stalo poměrně výnosnou metodou uložení volných prostředků i s ohledem na jejich ochranu před inflací. Otázkou zůstává, zda obrovský nárůst obytné výstavby nakonec trh s bydlením nepoškodí a nepovede ke zborcení trhu s nemovitostmi s následným drastickým propadem cen nemovitostí a nájmů.

Doprava:

Silnice - Hlavním silničním spojem (označení A-1) je silnice z Bázargánu (turecká hranice) přes Teherán na hranici s Afghánistánem. Další dálniční spoj (A-2) vede do Mirgave na pákistánské hranici (dále pak pokračuje na pakistánskou Quettu). Silnice Herát-Dughan vedoucí do Afgánistánu byla rekonstruována pro usnadnění návratu afghánských utečenců. Silnice z Isfahánu do ChUzestánu, jihozápadní naftařské provincie, je ve výstavbě. Silniční spojení mezi Mašhadem a Dušanbe (Tádžikistán) byla dokončena v roce 1992. Celková délka silnic je 79.243 km, z toho dálnic 890 km, 4 proudové silnice 2,738 km, silnice 1.třídy 3.676 km, okresní silnice 18.526 km. Silniční doprava je zcela dominantní, komunikace zejména v okolí velkých měst jsou silně přetíženy stále narůstajícím počtem nákladních i osobních automobilů.

Vozidla - Celkový počet registrovaných vozidel se blíží k 5,3 milionům a každoročně se zvyšuje. Počet registrací byl v roce 2002 cca 452.000 vozů, v roce 2003 to již bylo 837.000. Průměrné stáří automobilů - v roce 2002 uváděno 18 let - se sice oproti minulým letům snížilo prudkým nárůstem místní masívní výroby vozidel Peugeot a Kia, ale zastaralé typy nebyxly vyřazeny z provozu. Rozvoj silniční dopravy vedl k mnoha negativním jevům. Vyvolal velkou, stále rostoucí poptávku po pohonných látkách, silně přetížil stávající komunikace v íránských městech a způsobil obrovské znečištění ovzduší, především v Teheránu. Celková denní spotřeba benzínu v Íránu je 67 mil.litrů denně. Podle vládních odhadů roste spotřeba pohonných látek až o 12,5% ročně.

Dovozy osobních automobilů, byť oficiálně povolené v roce 2002, jsou ve skutečnosti silně omezeny komplikovanou procedurou a vysokým clem, které se pohybuje kolem 95% za vozidlo. Není vůbec možné dovést do země vozidlo starší než 15 let. Dále je zakázán dovoz osobních vozidel s dieselovým motorem.

Írán trpí mimořádně vysokou nehodovostí, na íránských silnicích zahyne každoročně více než 20.000 osob.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... an0406.doc


Jemen

Stavebníctvo:

Stavebnictví je nápadně rychle rostoucím odvětvím jemenské ekonomiky a stavební boom se projevuje velkým počtem rozestavěných objektů. Jeho podíl (kolem 6%) na tvorbě HDP je již větší než u průmyslu. Jen mezi lety 2002 a 2004 se rozsah stavební výroby zdvojnásobil a v roce 2004 se vydalo skoro 8 tis. stavebních povolení, z toho přes 7 tis. pro stavbu nebo rozšíření obytných budov, což představovalo téměř 15 tis. nových bytových jednotek. Statistika přitom nezahrnuje stavební výkony na objektech zakonzervovaných během občanské války.

Nejpoužívanějším stavebním materiálem je beton a kámen. Nezanedbatelný je dosud také podíl tradiční hlíny (kolem 6%), který je například dvakrát vyšší než podíl cihel.

Doprava:

V Jemenu není železnice, takže pro pozemní dopravu je rozhodující silniční síť, jejíž pátěř tvoří úseky Sanaá-Aden, Aden-Hodejda, Hodejda-Sanaá a Sanaá-Mukalla. Asfaltované silnice mají celkovou délku přes 10,5 tis. km a neasfaltované 13,5 tis. km. Většina odlehlých míst zejména v horských oblastech je však dostupná pouze terénními vozidly. Vláda věnuje výstavbě silnic značnou pozornost, protože kromě předpokladu pro ekonomický rozvoj napomáhají výkonu státní správy ve vzdálenějších oblastech.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... en0906.doc



Spolu: 11 štátov - nie je tu Kuvajt, je tu Jemen a ešte sem pridám ďalšiu podrobnú správu k Obnove Iraku po vojne v časti dopravná infraštruktúra. 8)
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 20:16

Odoslaťod Dialniciar » 15. Dec 2006 13:09

Inak osobne ma zaujal ten dlhý most v Bahrajne, nemá niekto viac informácií o ňom :?:
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 20:16

Ďalšia

Naspäť na Diaľnice a RK vo svete

Kto je prítomný

Používatelia prezerajúci si toto fórum: Žiadny registrovaný používateľ a 1 hosť.