NKÚ spustí velkou kontrolu dálnic

[Jarda]

Brno - Nejvyšší kontrolní úřad bude při bezprecedentní prověrce zjišťovat, kam se ztrácejí peníze určené na výstavbu a opravy dálnic.

Už příští měsíc NKÚ zahájí kontrolu všech tří hlavních institucí, které "utrácí" státní peníze za nové dálnica a silnice i za jejich opravu.

Těmi úřady jsou ministerstvo dopravy, Státní fond dopravní infrastruktury a Ředitelství silnic a dálnic.

V Česku se podle všech srovnatelných kritérií s evropskými státy staví dálnice nejdráž a také velmi pomalu.

O rozsahu kontroly, při níž se budou prověřovat všechny tyto tři instituce dohromady, svědčí i to, že její výsledek bude znám až v říjnu.

Silnice polykají miliardy

Je přitom co prověřovat. Jenom za minulý rok stát investoval do silnic, dálnic a železnic rekordních 56 miliard korun. O rok dříve fond zaplatil o 7,5 miliard méně. Letos počítá Státní fond dopravní infrastruktury oěpt s vyšší útratou - téměř 60 miliard korun.

Mezi prověřovanými akcemi má být podle informací deníku Aktuálně.cz například to, jak se nakládá s penězi na výstavbu dálnice D47 na severu Moravy.

Tam má jít letos12 miliard korun a na podzim by pak měly být slavnostně uvedeny do provozu první úseky dálnice mezi Ostravou a Bohumínem.

Kontroloři už v minulosti jednou stavbu dálnice D47 a rychlostní komunikace R48 prověřovali, a to v letech 2003 a 2004.

A zjistili, že stavba severomoravských silnic byla špatně připravená. Ukázalo se, že téměř 2,5 miliardy korun bylo použito na stavby, které nemají charakter dálničních přiváděčů, což bylo v rozporu s vládním nařízením.

"NKÚ doporučuje, aby byly standardně prováděny objektivní rozhodovací postupy, a byl tak omezen prostor pro subjektivní a intuitivní rozhodování o pořízení mnohamiliardových investic," uvedli kontroloři v případě dálnice D47.

Podobně kontroverzní stavbou je také připravovaná výstavba rychlostní silnice R43 na jihu Moravy. Silnice, která má odvést mimo Brno a další města tranzitní dopravu, se už podle původních plánů měla stavět.

Chyby z minulosti

Kvůli sporům o trasu přes brněnskou městskou část Bystrc se ale odhaduje, že stavba začne nejdříve za čtyři roky. Nové vedení Brna chce totiž nově prověřit i variantu, podle které by R43 přes Brno vůbec nevedla.

K prověření vynakládání peněz na přípravu stavby R43 vyzvala na základě petice podepsané pětatřiceti tisíci lidmi část senátorů.

"Je nepochybně alarmující, že Ředitelství silnic a dálnic investovalo v letech 2000 - 2005 přes 20 milionů korun z veřejných prostředků na přípravu trasy R43, která není závazně schválena v územním plánu velkého územního celku a pro kterou neexistoval ani schválený investiční záměr," uvedl senátor Jiří Zlatuška s tím, že jde o situaci, která si zaslouží hloubkovou kontrolu.

NKÚ podle svých statistik už kontrolovalo vynakládání státních peněz na dálnice a silnice několikrát, jenom Ředitelství silnic a dálnic bylo prověřováno při osmnácti akcích.

Poslední ukončenou kontrolou přitom byla na konci loňského roku výstavba dálnice D8, ta se podle kontrolorů prodražila o jednu miliardu korun. "Můžou za to hlavně nedostatky v činnosti příslušných úřadů, které prodlužují územní řízení," zjistil Nejvyšší kontrolní úřad.

Kontroloři zjistily v minulosti pochybení při vynákládání peněz také u pražského okruhu. Ten měl být dokončen v roce 2008 za 39 miliard korun. Teď se náklady na jeho výstavbu odhadují na 53 miliard a termín dokončení se oddálil o čtyři roky. Podle ministerstva dopravy kvůli ekologům.

Drahé dálnice

Stavba dálnic a rychlostních komunikací ale není v Česku kritizována jenom kvůli zdlouhavým povolovacím řízení, ale také pro to, že patří mezi nejdražší v Evropě.

Zatímco kilometr norské dálnice E39 stál podle Hospodářských novin v přepočtu 252 milionů korun, kilometr podobně náročné české komunikace D8 stál 659 miliónů korun.

Za kilometr polské magistrály A1 zaplatí tamní vláda 167 milionů korun, stejně dlouhý úsek srovnatelné české dálnice D11 stojí 296 milionů.

Podle Transparency International, která monitoruje korupční prostředí po celém světě, je výstavba českých dálnic ve srovnání s evropským průměrem až čtyřikrát předražená.

Odborníci i zástupci státu ale tvrdí, že výstavbu českých dálnic prodražují také požadavky města a obcí, které chtějí Dlouhé dálniční přivaděče nebo nové mimoúrovňové křižovatky.

autor: Tomáš Fránek
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/ce ... ?id=326267