Grecko - Greece

všeobecná diskusia o diaľniciach a RK v EÚ (okrem SR a ČR)

Moderátor: Moderátori

Boli ste v Grécku?

Ano, bol som v Grécku.
36
47%
Nie, ale chcem tam niekedy určite ísť.
34
44%
Nie, ani sa nechystám do tejto krajiny ísť.
7
9%
 
Celkový počet hlasov : 77

Odoslaťod Branco » 03. Júl 2006 10:33

Z Egnatie Odos je väčšia časť hotová a v prevádzke, spolu 428 km:

Igoumenitsa - Neochori 23 km
Eleftherochori - Tiria (Selloi) 18 km
Dodoni Tunnel - Pedini 8 km
Peristeri - Metsovo 9 km
Grevena - Polimilos 62 km
Polimilos - Veria (Kastania Bypass) 26 km
Veria - Klidi 35 km
External Ring Road of Thessaloniki (K1-K4) 18 km
Derveni - Nimphopetra 33 km
Asprovalta - Strimonas 22 km
Ag. Andreas - Aspra Chomata (Kavala Bypass) 26 km
Aspra Chomata - Chrisoupoli 19 km
Vaniano - Komotini 47 km
Vaniano - Mesti 31 km
Makri - Kipi 51 km

Spolu 428 km
Branco
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 135
Založený: 06. Feb 2005 01:54

Odoslaťod KC » 16. Aug 2006 12:14

Na niektorych mapach som objavil zakresleny kratky usek dialnice spolu s podmorskym tunelom krizom cez zaliv v okoli mesta Lamia. Dialnica je zakreslena , akoby bola v pol profile otvorena. Viete o nej niekto? Pripadne o nejakej vseobecnej web stranke o geckych dialniciach?
KC
diskutujúci
 
Príspevky: 56
Založený: 08. Nov 2005 10:51
Bydlisko: Nitra

Odoslaťod jkjk » 16. Aug 2006 16:34

Plan na tunel pod zalivem uz byl opusten. V soucasne dobe probiha vylepsovani silnice kolem zalivu na dalnici, hotovo by melo byt v roce 2008.
jkjk
diskutujúci
 
Príspevky: 55
Obrázky: 1
Založený: 06. Apr 2006 03:52

Moje skusenosti s greckymi dialnicami.

Odoslaťod KC » 21. Sep 2006 17:22

1.Neverte auatoatlasu Europy fy Geo... (ceska firma), kde je zakreslena kompletna dialnica z priechodu Polykastro az do Aten a odtial do Patry.
Useky Polykastro-Thesaloniki, Paralia-Larissa (nie az do Larissy), okolie Lamie a dalej za Atenami Korint-Patra su v tom lepsom pripade polprofily, v tom horsom prejazdy priamo obcami.To vsak neovplyvnuje pritomnost mytnic, nie je problem skasirovat vas aj na takomto useku.Mytne je vacsinou 2 Eura, niekedy aj 2.50
2. Dialnicne useky, ktore su hotove, su velmi kvalitne a velmi casto budovane v style 2x3.
3.I ked je cesta dvojpruhova, Greci s z nej urobia stvorpruh. Pomalsi idu po krajnici, rychlejsi stredom. Vsetci sa vacsinou pomestia. Len nesmiete narazit na rumunsky kamion, nepozna miestne zvyky.
4.Dajte si pozor na prelome dna a noci. Greci su vo vseobecnosti velmi setrni voci svojim ziarovkam. Cez den nesvieti nikto , a co horsie vecer a rano nie je problem narazit na vodica typu: kym ja vidim na cestu, osvetlenie je zbytocne.
KC
diskutujúci
 
Príspevky: 56
Založený: 08. Nov 2005 10:51
Bydlisko: Nitra

Odoslaťod Dialniciar » 06. Okt 2006 22:19

Grécka diaľnica Egnatia Odos, 4 min. video:

Megnatia odos

Prvá minúta je nová cesta, potom je aj vidieť štýl jazdy a predbiehanie na diaľnici. :lol:
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Oprava linky

Odoslaťod Dialniciar » 06. Okt 2006 22:21

Dy napísal:Grécka diaľnica Egnatia Odos, 4 min. video:

Egnatia Odos

Prvá minúta je nová cesta, potom je aj vidieť štýl jazdy a predbiehanie na diaľnici. :lol:
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Odoslaťod Branco » 18. Okt 2006 18:28

Ešte informácia k Iónskej diaľnici: Grécko-španielska stavebná firma Autopistas Hellenikas vyhrala pred ca. mesiacom a pol súťaž na výstavbu tejto diaľnice. Výstavba by sa mala začať v dohľadnom čase.
Branco
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 135
Založený: 06. Feb 2005 01:54

Odoslaťod Branco » 21. Okt 2006 13:25

Iónska diaľnica /Ionian highway/ má spolu 192 km a je súčasťou Adriaticko-iónskeho koridoru. Výstavba by podľa plánu mala trvať šesť rokov.

No a dávam ešte linku na mapku /je to diaľnica s číslom 1, červene vyznačená:

http://www.geocities.com/nikola-jelovac/greek-highways-2012.jpg
Branco
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 135
Založený: 06. Feb 2005 01:54

Odoslaťod Dialniciar » 22. Nov 2006 12:24

Grécko dáva na výstavbu diaľnic v r. 2006 sumu 5,6 mld. EUR, z čoho najviac ide na projekt Egnatia Odos a na Attiky Odos a do hlavného mesta Atény. Egnatia Odos sa totiž rozrástla o 400 km hôavných ciest v napojení na všetky okolité krajiny a k jednotlivým veľkým mestám v Grécku. V Aténach sa pokračuje v výstavbou cez hory v smere na sever krajiny. Tie hlavné cesty sú preto zaradené v tejto sume na diaľnice, lebo sa stavajú na 1/2 profil, teda sú to zatiaľ hlavné cesty, ale nebude problém s ich dostavaním na diaľnice.

EÚ a Grécko očakávajú v tomto koridore výrazný hospodársky rozvoj a je to samozrejme aj priblíženie sa k Turecku.

V rámci ďalšieho rozvoja diaľničnej siete ide skôr o riešenie dopravných problémov: turistický rozvoj, veľké sídla.

Projekt Egnatia Odos v I. a II. etape budú stáť spolu cez 7 mld. EUR a aj suma 5,6 mld. EUR je rozrátaná ešte aj za rok 2005.
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Odoslaťod Dialniciar » 11. Dec 2006 12:07

Doprava. :arrow:

Letecká doprava:

Vnitrostátní osobní i nákladní leteckou dopravu provozovala až doposud především státní společnost Olympic Airlines (OA). Vzhledem k její dlouhodobé zadluženosti vláda již po řadu let usiluje o její revitalizaci či privatizaci. Situaci společnosti zhoršilo rozhodnutí Kolegia evropských komisařů z 14.9.2005, že dotace, které společnosti v minulosti poskytl řecký stát, musí být vráceny, protože jsou v rozporu s právem Společenství. Jedná se zhruba o 700 mil.€. Řecká vláda se pokusila dosáhnout u EK snížení této částky. Naopak OA se soudí s řeckým státem, který jí dluží obrovské částky za nezaplacenou přepravu státních činitelů. Podle posledních zpráv stát trvá na privatizaci OA, definitivní řešení však bylo odloženo až po příštích parlamentních volbách. I přes problémy, kterým OA dlouhodobě čelí, zaznamenala v roce 2005 meziroční nárůst přepravených pasažérů o 8,1%

Vedle OA zajišťuje leteckou dopravu zejména v Egejském moři nezávislá a podle dostupných informací efektivní řecká letecká společnost Aegean Airlines (cca 22% trhu).

V Řecku je celkem 17 mezinárodních letišť (Athény, Soluň, Chania /Kréta/, Iraklio /Kréta/, Rodos, Kos, Korfu, Zakynthos, Kefalonia, Aktio, Mykonos, Santorini, Mytilini, Chios, Samos, Limnos a nově i Kos) a 7 heliportů.

Nový legislativní rámec upravující využití hydroplánů je předpokladem pro rozšíření tohoto dopravního prostředku, který by měl pomoci zajistit spojení s četnými řeckými ostrovy, které jsou pro běžnou leteckou dopravou často neefektivní.

Železniční doprava:

Železniční doprava je v Řecku zatím poměrně málo rozvinutá. Hlavní trať vede z Athén do Soluň, kde se rozvětvuje na západní Evropu (přes FYROM) a na Střední východ (Istanbul). Délka železniční sítě je cca 2571 km ( z toho 764 km elektrifikovaných), ve vztahu k celkové rozloze země je poměrně řídká a nerovnoměrně rozložená, západní část země je prakticky bez železnice. Z evropských fondů rozšířených o národní prostředky se realizuje rozsáhlý program modernizace řeckých železnic, který však neustále pokulhává za stanovenými cíly. Pokračuje elektrifikace trati Athény-Soluň, plánuje se železniční propojení nejvýznamnějších přístavů země Patra-Athény-Soluň a hraničního přechodu Evzoni, připravují se překladiště a centra kombinované dopravy (největší na athénském předměstí v oblasti Thriasio Pedio). Před OH 2004 byla v Athénách dokončena první část předměstské železnice spojující centrum s mezinárodním letištěm, v roce 2005 byla tato železnice prodloužena ve směru na Korinth, pokračuje stavba přípojky na Chalkidu.

Železnice patří státu a spravuje ji státní společnost OSE (Hellenic Railways Organization). Ročně je v rámci osobní přepravy přepraveno zhruba 12 mil. cestujících a v nákladní přepravě 1.800 tun zboží (z toho 60 % tvoří zboží zahraniční). Objem přepraveného zboří od roku 2002 trvale roste. OSE dosahuje dlouhodobého negativního hospodářského výsledku. Příčinou je jeho neefektivní organizační struktura, nadbytečný počet administrativních pracovníků a nedostatečné využití značného nemovitého majetku organizace. S cílem zvýšit efektivnost společnosti přikročila vláda k její reorganizaci (od 1.1.2006), při níž byla oddělena správa železniční infrastruktury od jejího využití, tzn. od přepravních služeb. OSE je nyní holdingovým koncernem sdružujícím dceřiné společnosti: „ERGOSE S.A.“(v překladu „Projekty OSE“-realizuje železniční projekty), „GAIA OSE S.A.“ (v překladu „Půda OSE“-odpovídá za nemovitý majetek OSE a jeho zhodnocení), „PROASTIAKOS S.A.“ (v překladu příměstský vlak-provozovatel athénské příměstské železnice), „EMPOREVMATIKA KENTRA S.A.“(v překladu „Zbožová centra“-buduje centrum nákladní železniční a kombinované dopravy v oblasti Thriasio Pedio, které patří v současnosti k největším projektům realizovaným v oblasti železniční dopravy), „EDISY -Ethnikos Diacheiristis Sidirodromikis Ypodomis“ (v překladu Národní správa železniční infrastruktury-spravuje železniční infrastrukturu a vozový park) a společnost „OSE METAFORES“(v překladu Doprava OSE-zajišťuje nákladní i osobní přepravní služby).

Silniční doprava:

Z hlediska vnitřního pohybu osob a nákladů je mnohem nejdůležitější silniční doprava, která umožňuje spojení i s řídce osídlenými a obtížněji přístupnými oblastmi země. Délka silniční sítě činila v roce 2004 cca. 117.000 km. Z toho 80 % připadá na silnice druhé třídy. Za páteř silničního dopravního systému lze považovat "National Road" (některé úseky vybudované jako dálnice), která spojuje makedonskou hranici s městy Soluň, Larissa, Athény a Patras. Dle posledních údajů (za rok 2002 dle ICAP) je v Řecku registrováno 5,6 mil. silničních vozidel, z toho 910.000 motocyklů, 3.640.000 osobních automobilů, 27.000 autobusů a 1.109.000 nákladních automobilů. Řecko je v Evropě již tradičně na jednom z prvních míst v počtu dopravních nehod a úmrtí na silnici.

Námořní doprava:

Patří tradičně k nejdůležitějším sektorům řecké ekonomiky, i když její význam poněkud klesá. Roční příjem dosahuje v devizách částky 8,5 mld. €, podíl na HDP činí cca 4,8%. V roce 2004 se po předchozí recesi konsolidovalo tradiční řecké odvětví, rejdařství, zejména v souvislosti se zvyšujícím se obchodem s ropou a počet lodí plovoucích pod řeckou vlajkou se zvýšil na 3800. Jejich celková kapacita vystoupila na 160 mil. dwt, řecké lodě zajišťují zhruba 25% mezinárodní námořní nákladní dopravy a řečtí rejdaři kontrolují 22,4% tankerů a 24,6% nákladních lodí.
Námořní doprava je soustředěna do šesti hlavních přístavů: Pireus, Soluň, Elefsina, Volos, Patras, Heraklio na Krétě. Většina průmyslových podniků je od těchto center rozmístěna v dopravní vzdálenosti kratší než hodinu cesty.

Dálniční infrastruktura:

Dálnice Egnatia - www.egnatia.gr :

Jedná se o gigantický projekt, který se začal realizovat již před rokem 1994. Je financován z Rámců podpory Společenství. Magistrála, která je označována za „vstup ze Západu a bránu na Východ“, bude dlouhá celkem 680 km a propojí přístav Igoumenitsa s městem Alexandroupoli a tureckými hranicemi. Součástí magistrály je 74 tunelů o celkové délce 49,5km. Předpokládaný termín dokončení je rok 2008.

Jónská Magistrála:

Jedná se o 146 (s přípojkami 196) km dlouhou dálnici spojující města Antirio a Janina, která se napojí jak na magistrálu Egnatia, tak mezi Athénami a Maliakosem na tzv. magistrálu PATHE (Patra-Athény-Thesslaoniky(Soluň)-Evzoni). Projekt bude realizován formou PPPs. Investora by měl zadavatel (Ministerstvo Veřejných prací a životního prostředí – ředitelství EIDE-OAP) vybrat v nejbližší době. Předpokládaný termín dokončení: rok 2012.
Zájem projevila konsorcia:
- Bouygues TP, ALTE A.E. Archirodon N.V., Autorute de Sud de la France;
- Hellenic Autopists (Cintra S.A., ACS S.A., GEK, ACS Proyectors Obras Y Construcciones SA, Ferrovial, Agromen S.A.);
- ERMIS (Hochtief Projektenwicklung GmBH, HTC AG, Bifinger & Berger BOT GmBH, Strabag AG, Lamda Development, Athina, AEGEK Efklidis)
- EAS VINCI S.A. (VINCI Construction Grands Projects Coffirout J&P Hellas – AVAX e.t.e.f)

Soluňská podmořská magistrála

V květnu 2005 vyhrálo výběrové řízení na výstavbu dvouproudového, 2,5 km dlouhého tunelu (celá stavba má 6,5 km) konsorcium „Thermaiki Odos“, ve kterém jsou zastoupeny firmy Eliniki Technodomiki, Aktor, Boskalis, Archirodon a Themeliodomi, s nabídkovou cenou cca. 465,5 mil € (z toho stát zaplatí 66,5 mil€). Kontrakt zatím nebyl uzavřen, protože se řešila odvolání ostatních účastníků soutěže. Tunel by měl být dokončen do 48 měsíců od podpisu kontraktu, ke kterému by mělo dojít do konce roku 2006.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ko1106.doc
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Odoslaťod Branco » 12. Dec 2006 22:52

Dobré informácie, síce staršie, z roku 2005, aktuálne dodám, že výstavba iónskej diaľnice /Ionian highway/ sa začala túto jeseň.

A kto má čas a chuť pozrieť si aj diaľnice na Kréte, tu je linka: :arrow:
http://www.sabre-roads.org.uk/gallery/displayimage.php?album=69&pos=78

http://www.sabre-roads.org.uk/gallery/displayimage.php?album=69&pos=79
Branco
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 135
Založený: 06. Feb 2005 01:54

Odoslaťod Dialniciar » 28. Dec 2006 13:41

Branco napísal:Dobré informácie, síce staršie, z roku 2005, aktuálne dodám, že výstavba iónskej diaľnice /Ionian highway/ sa začala túto jeseň.


Aktuálne:

Velké stavební projekty v Řecku [nové]
Problematice velkých stavebních projektů je v Řecku každoročně věnována konference "Velké stavební projekty". Její letošní ročník, který se konal 5. prosince 2006, byl orientován na spolufinancované projekty. Jelikož výstavba infrastruktury v Řecku nabízí veliké možnosti pro účast též českých firem, vydává od prosince 2006 OEÚ ZÚ Athény nový informační zpravodaj pod názvem "Infrastructure News", který bude v angličtině shrnovat články řeckého tisku o nejvýznamnějších stavebních projektech.

Rozvoj infrastruktury je v Řecku už po řadu let bouřlivý. Souvisí jak s realizací rozsáhlých projektů financovaných z 2. a 3. Rámce podpory Společenství a z kohezního fondu, tak s realizací olympijských projektů. Po olympijských hrách 2004 došlo k dočasné depresi podpořené také nedostatkem státních prostředků na investice.

V úterý 5. prosince 2006 se konal 11. ročník konference „Velké stavební projekty“;, letos věnovaný spolufinancovaným projektům zejména z oblasti infrastruktury. Pořadatelem konference je koncern Kalofolias (mimo jiné vydavatel ekonomického deníku Expres).

Na konferenci vystoupil náměstek ministra životního prostředí, urbanizace a veřejných prací pro resort veřejných prací prof. Th. Xanthopoulose, který vyzdvihl dosavadní úspěchy vlády v oblasti veřejných projektů, které podle jeho názoru vyplývají ze skutečností, že:

Řecko si v posledních letech vybudovalo silný potenciál stavebních firem.
Po dlouhém období tápání, kdy se Řecko potýkalo s problémem nabídek s nadměrnou slevou, byl vytvořen efektivní legislativní rámec jak pro zadávání projektové i realizační části veřejných zakázek, tak pro jejich spolufinancování ze soukromých projektů.
Náměstek konstatoval, že výsledky letošního roku naznačují, že resortu stavebnictví se podařilo překonat post-olympijskou depresi. Jedním ukazatelů je nárůst cen subdodávek. Vyzdvihl význam spolufinancovaných projektů, jejichž prostřednictvím jsou ročně realizovány soukromé investice v hodnotě cca 1 mld.€ a které umožňují státu překlenout nedostatek prostředků na veřejné investice. Náměstek vyjádřil přesvědčení, že práce pro stavební koncerny (zejména pro ty, které jsou schopné projekt částečně financovat a následně provozovat) bude dostatek. Na období příštích 5 let již dozrávají projekty v hodnotě 8 mld.€.

K problematice velkých spolufinancovaných projektů se na konferenci vyjádřili také zástupci podnikatelů – prezident Svazu stavebních firem nejvyšších kategorií G. Syrianos a představitelé velkých řeckých stavebních koncernů (AKTOR – D. Koutras, prezident a gen.ředitel, PANTECHNIKI – K. Sarantopoulos, vicepresident a generální ředitel, J&P AVAX – K. Kouvaras, alternující prezident) z jejichž vystoupení vyplynulo několik zajímavých závěrů:

Problémy, které se v Řecku projevily při rozjíždění 1.generace spolufinancovaných projektů (athénská magistrála Attiki Odos, Most Rio–Antirio, Athénské mezinárodní letiště) jsou postupně překonávány. Získané zkušenosti potvrdily jejich rozvojový přínos.
V rámci 2.generace spolufinancovaných projektů budou realizovány velké silniční magistrály (např. Korinth–Tripoli–Kalamata–Sparta, Korinth-Patra, magistrála Nonia Odos, úsek Malikos–Klidi na dálnici dálnice Athény–Soluň atd.), tunel v Soluni atd. V příští desetiletce by se mělo jednat o projekty v hodnotě 40 mld. €. Zazněly názory, že 2.generace by měla být rozšířena o nové kategorie spolufinancovaných projektů z oblasti obnovitelných zdrojů energie či telekomunikací. Prezident PANTECHNIKI navrhl realizovat touto formou protipovodňovou ochranu Athén s tím, že obyvatelé za ni budou odvádět drobný pravidelný poplatek.
Předpokladem efektivnosti spolufinancovaného projektu je:
se značným předstihem vypracovat projekt a vyřešit otázky vlastnictví půdy,
při prověřování životaschopnosti projektu respektovat náhled obyvatel, protože oni jsou hlavním gestorem návratnosti,
průběžně sledovat vývojové perspektivy (např. u komunikací nové rozšíření s ohledem na předpokládaný hospodářský vývoj oblasti a na počet obyvatel, na změny vyvolané technologickým vývojem vozidel, paliv, povrchu, atd.), což zatím pokulhává,
měla by existovat dlouhodobá komplexní vývojová studie infrastruktury s horizontem 40–50 let.
V posledních letech se v důsledku opatření na snížení rozpočtového deficitu výrazně snížil objem státních prostředků na veřejné investice. (výdaje Programu veřejných investic ve vztahu k HDP: 2001 5,9 %, 2002 4,9 %, 2003 5,4 %, 2004 5,7 %, 2005 4,2 %, 2006 4,3 %)
Při realizaci 1. generace projektů byla nezbytná účast silných zahraničních stavebních společností (zejm. francouzských a německých firem). Do 2. generace si již řecké firmy troufají sami. V této souvislosti je pravděpodobné, že se zaměří na výhodné subdodávky.
Všichni mluvčí se shodli v názoru, že pokud je projekt životaschopný, je dobře navržen a lze ho provozovat tak, aby bylo možné za jeho provoz vybírat poplatek zajišťující soukromému investorovi návratnost, pak realizace formou spolufinancování ze státních, soukromých a event. unijních zdrojů je jednoznačně přínosem. Potvrdily to i závěry studie Institutu pro ekonomické a průmyslové průzkumy (IOBE) týkající se názoru stavebních firem na problematiku spolufinancovaných projektů, které byly v průběhu konference prezentovány.

Jak vyplývá z výše uvedeného, nejvýznamnější řecké stavební a investiční skupiny jsou již natolik finančně a technicky silné, že se snaží odpoutat od dosavadní praxe dominance zahraničního partnera v konsorciích, které se hlásí do nejvýznamnějších výběrových řízení. Tito zahraniční partneři většinou zajišťovali potřebné subdodávky z okruhu firem, se kterými dlouhodobě spolupracují, což vyústilo ve velký podíl subdodávek z jejich země. Avizovaná změna tedy otevírá příležitost pro výraznější průnik na řecký trh i ze zemí, jako je ČR.

Při vědomí tohoto trendu začal od prosince 2006 OEÚ ZÚ Athény vydávat dvouměsíčník, který obsahuje výtahy z nejzajímavějších novinových článků o infrastrukturních projektech, přeložené z řečtiny do angličtiny. Infrastructure News je umístěn na internetových stránkách ZÚ Athény v sekci Trade and economy, případní zájemci zejména z řad české podnikatelské veřejnosti a relevantních institucí se mohou obrátit na OEÚ ZÚ Athény a v takovém případě jim Infrastructure News bude elektronickou cestou bezplatně zasílán.

Došlo tak k rozšíření dosud vydávaných měsíčníků, věnovaných energetice a cestovnímu ruchu (již 2x20 vydání, 51 pravidelných odběratelů a za poslední rok více než 350 vstupů do měsíčníků, vyvěšených na internetových stránkách ZÚ). ZÚ Athény uvítá komentáře a návrhy čtenářů.

Komentář ZÚ

Dosavadní vývoj ukazuje (a konference to opět potvrdila), že investice do řecké infrastruktury budou pokračovat. Navíc se zdá, že řecké stavební firmy postupně od hledání velkého partnera s know-how a kapitálem přejdou k subdodavatelům. Je tedy třeba, aby se české firmy znovu zamyslely nad prostorem pro spolupráci s řeckými partnery. O vývoji budeme dále informovat.

K seznámení s největšími řeckými stavebními koncerny doporučuje ZÚ navštívit stránky Association of Technical Companies of the Highest Classes (řecká zkratka STEAT), jejichž anglická verze obsahuje seznam členů i se spojením na ně.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/re ... 795/42639/
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Odoslaťod Dialniciar » 15. Jan 2007 21:13

V Grécku napreduje rýchly rozvoj diaľničnej siete:

Dňa 20.12.2006 sa podpísal kontrakt na výstavbu 159 km úseku iónskej diaľnice. Výstavba sa začne v máji tohto roku. Rozpočet na tento úsek je 1,16 mld. EUR a ide o formu PPP: Build, Operate, Transfer medzi ministerstvom verejných prác a konzorciom Hellenic Autopistas, pričom koncesia je na 30 rokov. Celková dĺžka iónskej diaľnice bude 380 km. Cena za použitie 1 km diaľnice je stanovená po dokončení na 0,040 eura pre osobné autá do 3,5t.

Celkovo sa v Grécku už realizovali PPP projekty v hodnote 10 mld. EUR od r. 1998, pričom najviac z týchto financií smeruje do diaľnic, ciest a železníc (vrátane metra) a taktiež do prístavov, prekladísk tovaru a letísk, pričom sa očakáva ešte silnejší rozvoj PPP projektov vzhľadom na stav verejných financií a klesajúce čisté príjmy z EÚ. Zaujímavosťou Grécka je to, že väčšina PPP projektov bola spravená s finančnou účasťou štátu cez fondy EÚ.
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Výstavba v hlavnom meste Grécka - Atény, doprava

Odoslaťod Dialniciar » 15. Jan 2007 22:00

Tieto informácie mám priamo od Adoasa:

Atény zažili 2 silné dôležité obdobia. Prvé bolo od medzi rokmi 1990-1998 a druhé medzi rokami 2000-2004. V r. 2004 bola olympiáda. Po nej nastal výrazný pokles stavebnej produkcie, v Aténach až o 1/5, v celej krajine o -5%. Rok 2006 už znamenal stabilizáciu, v Aténach stavebný ruch posilnil o takmer 8%, výsledky za celú krajinu nie sú známe.

Najväčšie stavebné projekty v Aténach:

- rozširovanie metra - výstavba cez PPP, štátny rozpočet a úvery (zo začiatku len cez PPP, dnes už z rozpočtu mesta) - stále prebieha, rozvoj plánovaný do r. 2022
- výstavba vnútorného obchvatu a vonkajšieho obchvatu s dostavbou (štátny rozpočet) ľahkého metra (štátny rozpočet) a zároveň nové vetvy z diaľnic do nového letiska a prístavu - práce ukončené, prebiehajú len opravy starých úsekov
- obrovská prestavba civilného prístavu (štátny rozpočet, nový investor) a najväčšieho letiska (štátny rozpočet, nový investor) v Aténach - prebiehajú postupné modernizácie
- rekonštrukcia takmer všetkých námestí (rozpočet radnice) - postupuje umelecký rozvoj (toto som sám nepochopil :roll: )
- rozsiahly kontrakt na obnovu osvetlenia mesta vo výške 1,15 mld. EUR na 5 rokov (rozpočet radnice) - prebieha
- výstavba desiatok supermoderných športových areálov (štátny rozpočet), obnova desiatok kultúrnych centier (rozpočet mesta, noví investori) - ukončené
- výstavba desiatok obrovských nákupno-administratívnych budov (len noví investori) - pokračuje v menšom rozsahu
- začiatok obrovských rekonštrukčných prác pre bývanie mimo centrálnych zón (výstavba 150 parkovacích domov po 850 áut, len súkromní investori) - prebieha
- realizácia projektu zelené mesto, ktoré počíta s 87 zelenými plochami, detskými ihriskami a občerstvením na územiach dnešných obytných komplexov (spolufinancovanie cez americké banky spolu s rozpočtom radnice) - prebieha
- od r. 2005 najväčšie investície gréckej armády: 2,5 mld. EUR do stavebných prác: rekonštrukcia nemocníc, škôl, vojenských priestorov a začiatok výstavby obranného systému (opevnenie - neskôr sa sem umiestnia zbraňové systémy) - prebieha
- od r. 1999 do r. 2005 nárast investícií od obyvateľov mesta do rekonštrukčných prác ich bývania vzrástol o takmer 800% - rast pokračuje
- od r. 2001 do r. 2009 sa predpokladá navýšenie na rozvoj cestovného ruchu a obnovu historických pamiatok o 740% - ide podľa plánu

V Aténach reálne žije 37% (pred 10 rokami to bola 1/3) obyvateľov Grécka (myslené aj s predmestiami), pričom existuje odhad, že spolu so študentami pracujúcimi z ďalekejších lokalít (väčšina je zaradená do predmestí) sú Atény domovom pre 40% Grékov. V Aténach sa produkuje cca. 60% HDP.

Rozsiahle investície do dopravných projektov si vyžiadali celkovo od r. 1990 sumu takmer 15 mld. EUR a ešte si približne 10 mld. EUR aj vyžiadajú. Atény vyriešili hlavné cestné prieťahy, jednotlivé obchvaty a prepojenia iných dopravných uzlov (letiská, prístavy, ...) s centrom mesta aj s okrajovými štvrťami. Väčšina investícií bola realizovaná cez štátny rozpočet. Metro sa rozbehlo len cez PPP, dnes je podporované viacerými zdrojmi.

Najväčšie dopravné problémy mesta:

- nedostatok parkovacích miest v obytných štvrtiach (711 lokalít)
- kolabovanie verejnej dopravy (myslené mimo metra), časté meškania, vyčerpané kapacity
- kolabovanie automobilovej dopravy v ranných, poobedných aj večerných špičkách v obchodných štvrtiach a v obytných štvrtiach (mimo hlavných prieťahov
- rozsiahle a časté výpadky svetelnej signalizácie (je aj stará, ale predovšetkým pre výpadky elektrickej energie je nefunkčná v lete, program napojenia na generátory sa rozbieha už 17 rokov len na papieroch)
- hlavný osobný prístav je vyťažený (rok 2005) na 96%, po rekonštrukcii by mal vydržať ďalšie roky, následne bude ale problém s námornými koridormi

Plánované riešenia a investície:

- na uskutočnenie všetkých projektov by bolo potrebné investovať min. 20 mld. EUR, pričom najpotrebnejšie projekty si vyžiadajú cca. 10 mld. EUR
- po diaľničných projektoch je nutné sa presunúť do necentrálnych zón a investovať do opráv povrchov ciest (problémy s kanalizáciou a inými sieťami bránia rozkopaniu ciest dnes)
- na odľahčenie prostriedkov verejnej dopravy je nutné pokračovať vo výstavbe metra
- niektoré obytné komplexy sa budú musieť zbúrať - na ich mieste vyrastú parkovacie domy, zelené plochy a dovolí sa tak rozšíriť úzske cestné ťahy
- radnica denne rieši takmer 2900 sťažností k dopravnej situácii v meste, najviac nespokojných obyvateľov je so systémom parkovania, obrovských meškaniach autobusov (nad 30 minút), s nepriechodnými cestami pre väčšie autá (smetiarske vozy) atď.

Chodci:

Za rok 2006 zomrelo na cestách a chodníkoch vinou automobilovej a verejnej dopravy takmer 200 chodcov. Situácia sa teda zlepšila o 200% po inštalovaní železných zábran a plotov po okrajoch chodníkov v inkriminovaných miestach. Vlastnou vinou zahynulo 114 chodcov, pričom najčastejšie je to nedodržiavanie svetelnej signalizácie na priechodoch pre chodcov. Hlavný dôvod sa tiež kládol rozsiahlym stavebným úpravám po celom meste a teda zvýšenej premávke v iných častiach mesta.

Na konci r. 2006 sa evidovalo 658 km chodníkov v nevyhovujúcom stave a 541 km chodníkov v havarijnom stave. V r. 2006 sa celkovo opravilo 811 km chodníkov a v r. 2006 je naplánovaná oprava havarijných úsekov. Opravy sťažuje historický charakter, ale tiež nedostatok financií v jednotlivých oblastiach mesta na tieto účely. V r. 2006 sa postavilo 163 nových obojstranných km chodníkov (spolu 326 km) v nových obytných štvrtiach s rodinnými domami a postavilo sa tiež 45 km cyklochodníkov.

V meste pribudlo za rok 2006 rovných 565 boxov pre TAXI. Naopak sa zrušilo 41 boxov bez náhrady.

V meste sa postavilo 16,5 km protihlukových bariér.

Kriminalita:

- najväčšie problémy sú s predajom alkoholu neplnoletým osobám mimo centrálnych zón mesta, pričom tieto miesta a ich okolie sa stáva nebezpečnejším hlavne v noci
- v r. 2006 sa inštalovalo celkovo 80 nových bezpečnostných kamier schopných odolať aj zábleskom (poistka francúzskeho patentu napríklad pri silvestrovských zábavách) po celom meste na najrizikovejšie miesta, niektoré kamery boli zamenené
- v r. 2006 prebehlo niekoľko útokov na vládne budovy a budovy v majetku štátu pravdepodobne z buniek krajnej ľavice, anarchistických skupín, väčšie problémy zaznamenané neboli

- preložené už Adoasom pre toto fórum.
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Z ekonomiky Grécka - od Adoasa (prekladal on)

Odoslaťod Dialniciar » 15. Jan 2007 22:24

Podiel príjmov z cestovného ruchu bol za rok 2006 na úrovni 17% HDP, podiel z námornej dopravy dosiahol 5,5% HDP podľa prvých odhadov.

Grécko v r. 2006 potvrdilo, že je krajinou s najväčším podielom čiernej ekonomiky v EÚ aj po rozšírení nových 10 členov. Hlavný podiel na tom majú drogové diaľnice a obchody so ženami a zbraňami. Už dlhodobo sa tieto podiely nedarí gréckej vláde znížiť aj cez veľké investície do bezpečnostných zložiek a preto by vláda chcela časť čiernej ekonomiky tolerovať, no zároveň zdaniť a zlegalizovať tak niektoré činnosti, ktoré sa aj tak dejú (len zákonné veci v rámci EÚ). Okrem toho však bude grécka vláda rátať celú čiernu ekonomiku do HDP. EÚ k tomuto nedala ešte stanovisko. Ak by sa to potvrdilo, tak grécke HDP stúpne o 25 mld. EUR. Vláda to však chce spraviť len preto, aby mala nižší deficit verejných financií, pod 3% bez nutných obrovských reforiem.

Najväčším sociálnym problémom Grécka je neklesajúca nezamestnanosť, ktorá sa stále drží na úrovni cca. 10%.

Vláde sa stále nedarí rozbehnúť rozsiahle a nutné reformy v zdravotnej starostlivosti, školstve a štátnej správe. Taktiež sa nedarí privatizovať podľa plánov problematické oblasti v gréckom priemysle a doprave. Grécko je naďalej krajinou s dlhom vyšším ako 100% HDP.

Jediná rozsiahla reforma sa realizuje v armáde, kde výdavky klesli v priebehu dvoch rokov o 1,5% HDP na 4,5% HDP. Armáda sa reálne zmenšila, 1/3 majetku prenechala samospráve alebo predala a výrazne sa modernizuje technické vybavenie. Z hľadiska bezpečnostného sa posilňuje ochrana hraníc s Albánskom a Tureckom. Ako zahraničná pomoc odišla časť bezpečnostných zložiek do FYROM na ochranu hraníc a Albánskom a grécke banky pomáhajú financovať infraštruktúru v FYROM. Naďalej sú tu problémy s novým názvom krajiny, s novým názvom letiska atď. Národná banka Grécka kúpila v Turecku 2. najväčšiu štátnu banku.

V dopravnej infraštruktúre sa rozmáha výstavba diaľnic a tie sa podobne ako metrov a Athens realizuje hlavne cez PPP.

Grécko aj naďalej zaťažuje energetická oblasť a oblasť železníc. Okrem posledných investícií je väčšina železničných tratí starých, vlaky po nich premávajú max. 80 km/h a narástol tiež počet energetických výpadkov spôsobených extrémnymi teplotami. V rámci energetiky sa nedarí doriešiť spor v Egejskom mori, problém sa vojensky eskaluje a nedarí sa tiež doriešiť problém so závislosťou od ruskej ropy. Grécke rozvodné siete by potrebovali rozsiahle rekonštrukčné práce, Atény nevynímajúc.

- na overenie autentickosti môžete kontaktovať Adoasa na: adaios@centrum.cz
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Odoslaťod Dialniciar » 15. Jan 2007 22:48

Adaios ďakuje všetkým, ktorí v tejto téme hlasovali a extra pozdravuje: Pozorovatel, wazari, Andrej, Branco, kaviarista, MH, bystrik, Redalinho - Moroccan Guy. :P
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Odoslaťod Dialniciar » 15. Jan 2007 22:57

Dialniciar napísal:Adaios ďakuje všetkým, ktorí v tejto téme hlasovali a extra pozdravuje: Pozorovatel, wazari, Andrej, Branco, kaviarista, MH, bystrik, Redalinho - Moroccan Guy. :P


Vypadol mi aj: aquila a B; - som označil pri kopírovaní len jeden riadok v e-maili a tieto nicky boli na druhom. :oops:
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Re: Výstavba v hlavnom meste Grécka - Atény, doprava

Odoslaťod Dialniciar » 16. Jan 2007 16:21

Dialniciar napísal:od r. 2005 najväčšie investície gréckej armády: 2,5 mld. EUR do stavebných prác: rekonštrukcia nemocníc, škôl, vojenských priestorov a začiatok výstavby obranného systému (opevnenie - neskôr sa sem umiestnia zbraňové systémy) - prebieha


Obranný systém je zložený z:

- kryty pre 1/5 obyvateľov Atén
- zabezpečené vstupy do krytov, už dnes sú tu protilietadlové komplety, po stavebných úpravách budú viac chránené
- sklady potravín, liekov a iného materiálu
- veľké nádrže na vodu a jej čistenie
- menšie vojenské letiská

Adoas to doplnil, aby to nebolo pochopené ako výstavba opevnenia so zabudovaním zbraní a priekop. :idea:
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Odoslaťod Honda » 10. Feb 2007 16:55

Dálnice se v Česku stavějí dráž než ve světě :arrow:

http://www.dialnice.info/viewtopic.php?t=5999

Kolik stojí kilometr dálnice (v mil. Kč)
stát cena*
Česko 350
Slovensko 300
Německo 280
Velká Británie 280
Řecko 84
Španělsko 84
poznámka: *v přepočtu na Kč - v běžném terénu. U ČR je uvedena celková průměrná cena.
Zdroj: ŘSD, Fond dopravy a Právo

Vypracoval: Mott MacDonald
Canada forever ...
Honda
zaslúžilý diskutujúci
 
Príspevky: 569
Obrázky: 57
Založený: 23. Jan 2007 18:52

Odoslaťod Honda » 12. Feb 2007 20:47

Honda napísal:Dálnice se v Česku stavějí dráž než ve světě :arrow:

http://www.dialnice.info/viewtopic.php?t=5999

Kolik stojí kilometr dálnice (v mil. Kč)
stát cena*
Česko 350
Slovensko 300
Německo 280
Velká Británie 280
Řecko 84
Španělsko 84
poznámka: *v přepočtu na Kč - v běžném terénu. U ČR je uvedena celková průměrná cena.
Zdroj: ŘSD, Fond dopravy a Právo

Vypracoval: Mott MacDonald


Gréci majú lacné dialnice, pretože:

- majú ich väčšinou na 24,5 (užšie)
- stavané často cez štátne územie a doriešenú legislatívu s výkupom a vyvlastnením pozemkov
- veľa sa stavia cez systém financovania EÚ+PPP+štát a tam potom neni celá cena zohladnená
- zvýhodnené niektoré diaľnice pri daniach a iných poplatkoch (napríklad je lacnejšia nafta)
- zatial sa stavajú cez menej obývané územia a pri Egnatia Odos sa ráta len cena dialnice a nadväzujúce hlavné cesty už nie sú súčasť diaľnice
- nie sú v cene vyvolané investície .. aj keď podľa toho, čo čítam tak ich ani veľa nie je lebo štát može stavať aj bez splnenia tohoto regionálneho požiadavku
- aténsky systém diaľnic je čiastočne vedený ako diaľnica ale úseky ktoré sú zadarmo sa nedostali do cien a ide o úseky na 4 + 4 jazdné pruhy.

Celková cena na 1 km je za roky 2004-2005 pri dialnici na plný profil (Gréci kde nemajú plný profil, to je len rýchlostná cesta .. tak sa stavala Egnatia Odos a Attiky Odos) cca. 6 mil. eúr. Takže tá cena 84 mil. Kč je hodne nepresná, ale stále to je 2x menej jako v SR a pritom ceny sú v Grécku väčšie. :idea: :roll:

Porovnávajú sa preto dva roky, lebo údaj je potom presnejší. :wink:

Zdroj: Diaľničiar
Canada forever ...
Honda
zaslúžilý diskutujúci
 
Príspevky: 569
Obrázky: 57
Založený: 23. Jan 2007 18:52

Odoslaťod Honda » 15. Feb 2007 20:56

Metro v Grécku:

Atény:

Nejväčší stavebný projekt zasahujúci väčšiu časť gréckého hlavného mesta. Dodávateľ a prévádzkovateľ Attiko Metro, S.A. (medzinárodné konzorcium firiem so silným francúzskym zastúpením) bolo vybrané na základe mezinárodného tendru v roku 1992. Celkovo sú zatiaľ v prevádzke tri samostatné trasy - trasa 1 (Pireus-Kifissia) využívajúca pôvodné viac ako sto rokov staré trate mestského vlaku, trasa 2 (Dafni-Omonia-Peristeri), trasa 3 (Monastiraki-Syntagma-Min. obrany-Medzinárodné letisko Spata). Pokračujú práce na predĺžení trasy 3 zo súčasného konečného v historickomm centru Atén (Monastiraki) smerom do štvrte Egaleo. Jedná sa o 3 nové stanice na trase dlhej 4,3km s vysokým stupňom obtiažnosti s ohľadom na historickú hodnotu oblasti a početné archeologické nálezy. Cieľom je uvedenie do prevádzky v roku 2007. Pracuje se tiež na prodĺžení trasy 2 zo štvrte Dafni do štvrte Elliniko (5,5km, 4 stanice, rozpočet 330mil.€, predpokladané uvedenie do prevádzky 2009, víťazom verejnje súťaže sa stalo konzorcium AKTOR-Siemens AG-Vinci Construction Grands Projects).

V súčasnosti je pripravované ďalšie rozšírenie oboch nových úsekov aténského metra, uvažuje sa o nových tratiach. Verejné sútaže, ktoré právě prebiehajú:

- úsek do štvrte Chaidari (1,5km, súčasťou projektu je výstavba depa Elaionas, rozpočet 200mil.€, predpokladané uvedenie do prevádzky 2008): víťazom verejnej súťaže se stal koncern ALPIN-TERNA-PANTECHNIKI-POWELL, kontrakt bol podpísaný 20. 2. 2006
- úsek konečná Ag.Antonios-Anthoupolis (1,5km, 2 stanice, rozpočet 125mil.€, predpokladané uvedenoe do prevádzky 2008): ostáva vybudovať úsek o dĺžke 350m, príslušná verejná súťaž bude vyhlásená v 1. polroku a ešte v priebehu leta by mal byť projekt zadaný.
- úsek zo štvrte Chaidari do pirejského prístavu (8,1km, rozpočet 700mil.€): jedná sa o projekt z tzv. 2.generace predĺženia.

Dlhodobá perspektíva:

V decembri 2005 minister životného prostredia, urbanizace&verejných prác G.Souflias prezentoval zámer v ďalšom desaťročí vybudovať ďalšiu, už štvrtú trasu aténského metra, ktorá by mala byť dlhá 19,6km a mala by zahŕňať 20 staníc v husto obývaných štvrtiach (predpokladané vyťaženie 400 tisíc cestujúcich/denne). Realizačné náklady budú vo výške cca. 2,1mld €.

Dnes zahŕňa aténske metro cca. 70 km tratí (vrátane tej časti prímestskej železnice, po ktorej vedie metro až na aténske medzinárodné letisko). V roku 2009 by sa malo prodĺžiť na 85km, do roku 2012 na 109,2km a do konca roku 2016 na 123,9km. EIB nedávno potvrdila svoj zámer financovať formou výhodných úverou ďalšie rozšírenie.

Solunske metro:

Po rokoch odkladov a problémov prevzala dohľad nad realizáciou projektu Attiko Metro S.A. Pôvodný projekt z roku 1992 bol v r. 2003 po 11 rokoch opustený z dôvodu nedostatočného financovania a príslušný tender zrušený.

Financovanie výstavby:

Celkové náklady se odhadují na 1-1,2 mld €. Financováno bude mixem zdrojů společnosti Attiko Metro (samozřejmě originálně půjček od bank, kde s ohledem na velikost a ziskovost Attiko Metro nejsou předpokládány větší komplikace), přímého přispění řeckého státu (zřejmě 10-20%) a příspěvků z fondů EU. Podle posledních informací si již zadavatel projektu Attiki Metro S.A. zajistil od Evropské investiční banky úvěr v celkové hodnotě 550 mil.€. Další část výdajů (250mil.€) byla již koncem roku 2005 zahrnuta do příslušného operačního programu 3.CSF.

(Pozn.: Jediným úskalím navrženého financování se zdá být otázka přímého příspěvku řeckého státu. Ovšem s ohledem na několikrát opakovanou podporu předsedy vlády, na existenci určitého napětí v severním Řecku, které vyplývá ze skutečnosti, že v posledních letech byla drtivá většina veřejných financí směřována na LOH 2004, čili do Athén, a na potřebu po skončení olympijských projektů oživit stavební činnost, se zdá být celkem pravděpodobné, že potřebné zdroje budou z politických důvodů ve státním rozpočtu nalezeny.)

Časový harmonogram:

Koncem roku 2004 bylo uzavřeno první kolo tendrového řízení, jehož cílem bylo zajistit, že přihlášená rámcová konsorcia naplňují základní předpoklady pro realizaci tak rozsáhlého projektu. Z přihlášených 5 konsorcií bylo z důvodu formálních nedostatků z dalšího řízení vyloučeno konsorcium BOUYGUES-ALTE-ALSTOM (Pozn.: Skutečnost, že se jedná o konsorcium, které vyhrálo původní tender, nedokázalo však zajistit prostředky na financování projektu je snad pouhou shodou náhod). Byla provedena aktualizace původního projektu z roku 1992 a po specifikaci tendrových podmínek zahájeno druhé kolo, které v červenci 2005 vyhrálo konsorcium AEGEK-IMPREGILO-ANSALDO-SELI-ANSALDOBREDA, jehož ekonomická nabídka činila 798 mil.€. Začátkem února 2006 Evropská komise vyslovila souhlas s pokračováním kontraktačního procesu po té, co prošetřila a posléze zamítla všech 34 odvolání a potvrdila původního vítěze soutěže. V březnu 2006 byl podepsán kontrakt. Metro by mělo být dokončen do konce roku 2012, nelze však vyloučit zdržení způsobené potřebou archeologického průzkumu dotčené oblasti, která je mimořádně bohatá na historické památky.

Předběžné základní technické podmínky:

Jedná se o vybudování hlavní trasy metra o délce 9,6km s 13 stanicemi, které budou vybaveny špičkovou technologií. Výstavba bude mimořádně náročná s ohledem na hustotu archeologických památek, které se v centru města nacházejí (bude proveden archeologický průzkum oblasti o rozloze 19200m2). Trasa byla pozměněna tak, aby bylo možné v budoucnu metro prodloužit až na letiště „Makedonia“. Po celé délce trasy by vlaky měly být vedeny ve dvou samostatných tunelech s nástupišti uprostřed. Jelikož podstatná část trasy povede pod základní dopravní tepnou Egnatia a pod zastavěnou oblastí, počítá se s hloubením tunelů téměř výhradně zespoda. Důraz bude kladen na maximální automatizaci provozu metra, novinkou je že vlaky (počítá se s provozem 18 souprav) budou bez řidičů, řízené počítačem. Nástupiště budou z bezpečnostních důvodů od tunelů odděleny stěnou s dveřmi, což také usnadní udržování konstantní teploty. V budoucnosti se počítá s dalším rozšiřováním metra.

Zdroj: © 1997-2007 Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade, http://www.businessinfo.cz/cz/ , čiastočne preložené (celé aténske metro) :wink:
Canada forever ...
Honda
zaslúžilý diskutujúci
 
Príspevky: 569
Obrázky: 57
Založený: 23. Jan 2007 18:52

Odoslaťod Dialniciar » 18. Feb 2007 21:37

VINCI ranked first after bids opened for the biggest motorway concession in Greece

Rueil Malmaison, 5 February 2007

After opening the bids, the Greek government has announced that the Apion Kleos consortium, led by VINCI, is ranked first for the Athens–Corinth–Patras–Pyrgos–Tsakona motorway concession.

The consortium is made up of VINCI (leader with 36%) through its subsidiaries, VINCI Concessions and VINCI Construction Grands Projets, together with Hochtief of Germany and Greek companies, Elliniki Technodomiki - Aktor, J&P-Avax and Athena.

The project calls for the financing, design, construction and operation of 365 km of motorway, which will link Athens to Tsakona in south-west Peloponnese. It will transit via Corinth and the Rion–Antirion bridge, of which VINCI is concessionaire.

The project includes taking over operation of the existing motorway between Athens and Corinth (64 km) and the Patras ring road (18 km), as well as upgrading the Corinth–Patras section to motorway status (120 km of national highway, with about 17 km of tunnel to bore). In addition, the contract covers the construction of almost 163 km of new sections between Patras and Tsakona.

The work, worth a total of about €2.1 billion, will take six years to complete. The concession will run for 30 years from the date of contract signature.

This project will make a significant increase to motorists’ comfort and road safety on this very busy road (almost 65,000 vehicles a day leaving Athens and over 20,000 between Corinth and Patras). The concessionaire will start operating the existing sections as soon as the contract goes into force.

This contract is a new success for VINCI in Greece, where it operates the bridge between Rion and Antirion, and is a member of the consortium that recently won the contract to build the Maliakos–Kleidi motorway.

Zdroj: http://www.vinci.com/vinci.nsf/en/press ... 70205-2018
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Odoslaťod Dialniciar » 18. Mar 2007 22:35

Moody's ocenil grécku ekonomiku na stupeň A1 :arrow:

http://www.dialnice.info/viewtopic.php?t=6524

Grécky konzervatívny vládny kabinet pod hrozbou sankcií zo strany EÚ dokázal vlani znížiť rozpočtový deficit na 2,6 % HDP.

Podarilo sa to tiež vďaka tomu, že stále viac diaľničných projektov, ktorých boom sa začal dňom výstavby Egnatia Odos prechádza z financovania štátom na financovanie súkromným sektorom, podobne je takto realizované aj aténske metro. Grécko dáva ročne na výstavbu diaľnic a metra cca. 3,5 mld. EUR, čo je cca. 1,7% HDP. Štát sa na tomto podieľa cca. 0,3% HDP.
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

... moje informácie ...

Odoslaťod Dialniciar » 18. Mar 2007 22:48

Inak celkové výdavky štátu (PPP+štát+EÚ) na celú dopravu od diaľnic, ciest, obchvatov cez letiská, prístavy až po metro a železnice sú na rok 2007 plánované vo výške 2,55% HDP bez započítania výdavkov armády, ktorá tento rok plánuje zmodernizovať väčšinu námorných vojenských prístavov a svojich letísk. Pre Grécko je dôležité toto oddelenie, pretože až do r. 2006 boli tieto výdavky spoločnými pri kolónke "doprava", aby sa nedalo presne identifikovať, koľko dáva grécka armáda do týchto oblastí peňazí. A k tomu plánuje ešte samospráva preinvestovať ďalších 0,6% HDP.

Inak globálne výdavky na dopravu dosahujú v Grécku tento rok rekord, takmer 4% HDP (len kapitálové výdavky) mimo prostriedkov verejnej dopravy a námorníctva (lode).
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Odoslaťod Jurislav » 05. Máj 2007 12:44

Grécko má max. povolenú rýchlosť na diaľnici 120, na ceste pre motorové vozidlá 110, mimo mesta 90, v obci 50. Šoférovať môžete s 0,5 promile alkoholu v krvi.
Obrázok používateľa
Jurislav
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 2
Založený: 16. Dec 2006 14:15
Bydlisko: I/18 km 353,748; asi 50m odtiaľ

PredchádzajúcaĎalšia

Naspäť na Diaľnice a RK v EÚ

Kto je prítomný

Používatelia prezerajúci si toto fórum: Žiadny registrovaný používateľ a 9 hostí.