Moderátor: Moderátori
mapman napísal:Tak dnes proběhnul den otevřených dveří na Valíku, sérii 72 fotek z akce vám nabízím na následujícím odkazu: http://mapspace.ma.ohost.de/
Jinak budu vděčný když vyberete tři nejzajímavější a napíšete mi sem jejich poslendí trojčíslí, abych si mohl udělat statistiku.
Enjoy
mapman napísal:Jedine co vim je to že je pod tím kanál ale víc jsem na místě nevykoumal...
mapman napísal:začátek stavby: 1977
Stavba 151 kilometrů dálnice D5 začala už v roce 1982, kdy bylo dokončeno prvních šest kilometrů mezi Prahou a Rudnou.
Obchvat Plzně je hotový, hrdinové chybějí
Plzeň se dočkala. Má hotový dálniční obchvat. A stát má autostrádu z Prahy až na Západ. Pěkné. Jenomže dálnice kolem Plzně mohla být dávno. Zdržela se snad o deset let. Proč? Protože obchvat nebyl jen kus silnice. Byl to případ s velkým P. Z hlediska činnosti veřejné správy jeden z nejtrapnějších. Zpoždění bylo důsledkem sporů o trasu, chyb úředníků a manévrů znesvářených stran, politiků. Podle verdiktu Pithartovy vlády z roku 1991 měla silnice protnout jižní okraj Plzně. Ale místní se ozvali, nechtěli na ni koukat. Tak radnice rozhodla, že autostrádu vytlačí k sousedům. Klausova vláda v roce 1994 na prodloužení trasy kývla. Politicky vlivná Plzeň tím horký brambor hodila přespolním. Ti se bránili a přišli jim na pomoc ekologičtí aktivisté. Odstartovala válka.
Zastánci delší trasy souboj často vykládali jako střet se zaslepenými ochránci přírody. Prohlašovali: „Ekoteroristé blokují stavbu.“ Takhle černobílé to však nikdy nebylo. Šlo hlavně o spor veliké obce s obcemi malými. A pokud jde o blokování, co jiného udělali plzeňští konšelé a ministři, když se postavili proti původní trase? V polovině devadesátých let se rozběhlo razítkování, které mělo delší trasu posvětit. Jenomže úředníci dělali chyby. Především proto pak odpůrci delší trasy v roce 1997 vyhráli u vrchního soudu. Až dodatečně se dělal posudek vlivů stavby na životní prostředí. Výsledek zněl: Kratší trasa je lepší. To se zastáncům delší trasy vůbec nehodilo do krámu. Trvali na svém, ač někteří paradoxně připouštěli, že kratší trasa je výhodnější i z dopravního hlediska. Proč ji nechtěli? „Na změnu není čas,“ zněl univerzální argument. Koncem devadesátých let dávali lidé v průzkumech přednost kratší trase a větší ochraně přírody. Politici a úředníci už na to nebrali ohledy. Z obchvatu se v západních Čechách stalo politické téma číslo jedna. Všechny strany přísahaly: Rychle obchvat dostavíme.
A znovu se muselo k vrchnímu soudu. V táboře bojovníků za delší trasu si předtím dali záležet, aby bylo slyšet: „Plzeň dusí kamiony! Rozhoduje rychlost!“ I blokáda silnice přes město se proto pořádala. Možná to zabralo. V březnu 2001 soud druhou žalobu odpůrců delší trasy zamítl. Bylo rozhodnuto. Politikům to nestačilo. Vymysleli zákon o obchvatu Plzně. Měl stavbu urychlit, ale vůbec ničemu nepomohl. Byla to jenom hloupá demonstrace, že se o cosi snaží.
Obchvat Plzně je hotový. Je to ta lepší trasa? Jisté je jen, že je delší a dražší. Kdo vyhrál? Komu po obrovském zpoždění stavby pověsit na krk věnec? O neúspěšné není v dálniční historii nouze. I lidí, kteří na zdržení dopláceli, je požehnaně. A hrdinové? Jako by tu chyběli.
O autorovi| JAROSLAV NEDVĚD, redaktor MF DNES
Autor: JAROSLAV NEDVĚD
bobikboobika napísal:Zajímavý článek, jen po jeho přečtení mám pocit, že má až příliš mnoho společného s obchvatem Frýdku-Místku na R48. Nevíte Lenny v čem byl geologický problém postavit severní variantu, když dneska stavíme v Ustí D8, v Ostravě D1 na poddolovaném území?
Lenny napísal:bobikboobika napísal:Zajímavý článek, jen po jeho přečtení mám pocit, že má až příliš mnoho společného s obchvatem Frýdku-Místku na R48. Nevíte Lenny v čem byl geologický problém postavit severní variantu, když dneska stavíme v Ustí D8, v Ostravě D1 na poddolovaném území?
Severní se měl stavět z důvodů vojensko-strategických, jižní zase lépe dopravně obslouží navazující silnice I/20, I/26 a I/27.
Používatelia prezerajúci si toto fórum: Žiadny registrovaný používateľ a 6 hostí.